Naše národní obrození, úkoly literatury a jeho průběh.
– 1/3 18. století až počátek 19. století.
– Příčina národního obrození – vývoj ve světě – revoluce
– Dělení ve světě vyvolalo určité reformy:
1773 – zrušení Jezuitského řádu
1781 – zrušení nevolnictví, vydán toleranční patent
Český jazyk se díky zrušení nevolnictví dostává do měst.
1 fáze: – Obranná – od konce 18 – 19 stol, vznikají obrany jazyka českého
Karel Ignác Thám
„Obrana jazyka českého“
– (Vzor je Bohuslav Balbín s dílem Obrana jazyka českého)
Generace národních obrozenců je skeptická k znovuzrození jazyka
„O jazyku“
„O literatuře“
„O českých dějinách“
Josef Dobrovský (1753 – 1829)
– vystudoval teologii
– vychovatel u hraběte Nostice, ten ho podporoval
„Podrobná mluvnice jazyka českého“
„Německo český slovník“
„Dějiny českého jazyka a literatury“
Slavistika – vědní obor o Slovanských jazycích ® zakladatel
„Základy jazyka staroslověnského“
2. fáze – 2 generace NO – útočná (20 letech 19. stol.
– jiný vztah k literatuře a jazyku
– nepíší o češtině, ale česky, ne pro vědu ale pro širší okruh čtenářů
– autoři nehledí jen do minulosti, ale i do budoucnosti
Josef Jungmann 1713 – 1847
– prosadil se jako básník a překladatelská činnost- John. W. Geotha – Herman a Dorota, Francois Rene de Chateaubriand – Atala
-práce vědecká – díla věnována české literatuře a českému jazyku
„Rozmlouvání o jazyku českém“
– propagace češtiny, boj proti těm, kteří se za češtinu styděli
„Slovesnost“
– učebnice češtiny pro gymnasia
„Historie literatury české“ (7 dílů)
„Slovník česko – německý“ (5 svazků)
František Palacký (1798 – 1876)
– žák Dobrovského
– výhodný sňatek mu umožnil věnovat se vědecké i obrozenecké práci
– politická činnost – propagátor-austroslavismus – pro budoucnost českého národa je nutné zachovat Rakouskou říši
– představitel staročechů
– byl jmenován zemským historiografem, pověřen sepsáním českých dějin
„Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě“ (5 dílů)
1díl – v roce 1836 – psán Německy, po roce 1848 už jen česky
– od nejstarších dob až do r. 1526 – nástup Habsburků
Pavel Josef Šafařík
– ze Slovenska
– působil jako profesor, později odešel do Praha, věnoval se Slavistice, archeologii, a byl propagátorem austroslavizmu
dílo: básnická činnost „Tatranská můza s vírou Slovanskou“
– ohlasová poezie, reakcí inspirace starou lidovou poezií
vědecké „Slovanské starožitnosti
– dějiny Slovanů až do nejstarších dob, Slované jsou stejně vyspělí jako jiné národy.