Období Karla IV. a husitské

Karel IV. (1316 – 1378)
– na český trůn nastoupil v r. 1347, nejvýznamnější panovník
– literárně činný, klenoty, stavitelství, arcibiskupství, sochařství
– osobnosti: stavitel P. Parléř, Matyáš z Arassu, Mistr Theodorik – malíř Kaple sv. Kříže

– význam:
a) založení univerzity (r. 1348)
b) výstavba pražského hradu (Chrám svatého Víta)
c) výstavba nového města pražského
d) výstavba kamenného mostu přes Vltavu

– nové žánry: drama, satira (měšťanstvo), žákovská tvorba (společenská tvorba)

– tvorba Karla IV.:
Vita Caroli quarti
– v době vlády Karla IV. se upevňuje moc církve a tím vznikají problémy s ostatními společenskými vrstvami
– nenávist chudých vrstev vyplývala z vykořisťování církevními poplatky (desátky, odpustky, zpovědi)
– v době vlády Karla IV. se projevují první náznaky nespokojenosti s postavením církve (majetek, odpustky)
– určený jeho synům, latinsky, o tom jak se K. IV. dostal do Čech, říkal synům, jak mají vládnout

1) Drama v době Karla IV.:
– první divadelní hry vznikaly z her církevních (většinou z velikonočních)
– Mastičkář
– komický výjev, kde předvádí sluha zázračnou mast
– vychází se ze scény z bible (vzkříšení Izáka nebo Krista)
– komičnost scény je v tom, že jeden druhému namažou na zadek tekuté kvasnice
– v této hře poprvé promlouvá příslušník neprivilegované- ho stavu (sluha)

– SATIRA: Literární nebo jiné umělecké dílo kritizující lidské nebo společenské nedostatky zžíravým vtipem

2) žákovská poezie
– světský námět, dostávali se do lit. obyčejní lidé
– Podkoní a žák – satira; srovnání formou sporu mezi žákem a panským sluhou
– Píseň veselé chudiny
– Zanechme učení

3) (sociální) satira
– Hradecký rukopis
– (neznámý autor) – rukopis složený z několika knih:
a) Satiry o řemeslnících a konšelích – soubor satir ve kterých autor kritizuje konšele za to, že berou úplatky a 7 řemesel za nepoctivost a u každého navrhuje trest pro řemeslníka. Např.: Pekaři – šidí na váze a jakosti a prodávají staré pečivo. Trest – zavřít do koše a spustit do řeky. Řezníci – zaměňují maso, šidí na váze (nechává maso zmrznout). Trest – aby se po smrti dostali do pekla.
b) Desatero kázanie Božie – rozebírá 10 přikázání, vypisuje, jak je lidé porušují a pak navrhuje trest. Nejrozsáhleji se věnuje 7. přikázání: Sedmé kázanie – nepokradeš – nejvíce podle něj kradou bohatí (městská šlechta i církevní hodnostáři). Trest – vyhnat je ze země tak jako včely vyženou trubce z úlu.
Je doplněn o drobnější satiry z venkovského (soudobého) života – Bajka o lišce a džbánu.

4) milostná poezie
– světský námět
– dvorská lyrika – trubaduři a minesengři – pěvci lásky- zpívali ke vdané ženě, láska = bolest
– Závišova píseň
– Dřevo se listem odívá

5) legendy – náboženská epika, anonymní
– Legenda o sv. Prokopu – opat Sázavského kláštera, dovedl zlo přeměnit v dobro
– Legenda o sv. Kateřině – oddala se Kristu, přesvědčila hodně lidí na křesť. víru a císař jí nechal popravit

6) filozofická próza
– Tkadleček
– nejnáročnější prozaická skladba staročeské literatury
– alegorická prozaická skladba, jedná se o spor milence s neštěstím, které mu vzalo milou
– smysl života, o možnosti volby osudu

Tomáš Štítný ze Štítného
– završuje dobu K. IV., proces laicizace a demokratizace, píše laicky o náboženských otázkách, český ráz vzdělavatelský a výchovný (pro děti)
– Řeči besední – otec odpovídá na dotazy dětí o Bohu
– Knížky o šasiech – srovnává šachy s uspořádáním společnosti
– Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – zásady křesť. života
slovníky: Klaretovy
Trojánská kornika (Trója je zde líčena jako středověké město)
– první česky tištěná kniha – r. 1468