SVĚTSKÁ LITERATURA

vzniká z náboženské přidáváním světských prvků (laicizací); v národních jazycích
šlechtická – hrdina – rytíř, šlechtic, má rytířské ctnosti (čestnost apod.)
nezájem o historické souvislosti
žánr – hrdinský národní epos – důraz na děj a popis, řada vedlejších epizod, mnoho postav
Beowulf – Anglie, hlavní motiv – boj dobra se zlem, křesťanské prvky
Chansons de Geste – cyklus národních eposů – Francie
Píseň o Rollandovi – za Karla Velikého, boje proti Saracénům
Píseň o Cidovi – Španělsko, boje proti Maurům, Cid je bojovat, aby dokázal svou nevinu
na rozdíl od C. de G. a Beo. je Cid líčen jako milující otec a manžel
Píseň o Nibelunzích – Německo, Nibelungové – trpaslíci střežící poklad
Siegfried – téměř nezranitelný, získá poklad s magickými artefakty, později je zabit kmenem
Burgundů, jeho manželka Kriemhilda ho pomstí
Slovo o pluku Igorově – Rusko, z doby rozmachu Kyjevské Rusi; boje proti Polovcům; + popisy přírody
rytířský epos – důraz na fantazii, není vazba na historické reálie
Příběhy tzv. Bretaňského cyklu – hlavní postava – král Artuš, původně keltská pověst, nejznámější anglická
verze rytíři kulatého stolu, Merlin, Lancelot, Guineira – manželka Artuše, Svatý grál
Tristan a Izolda – keltského původu, mnoho verzí
dvorská (kurtoazní) lyrika – vyznává rytířský kult ženy, vznik ve Francii
autoři těchto děl je i přednášeli (trubadůři – Francie, minnesängři – Německo, minstrelové – Anglie)
žánry – pastorela – pastýřská mil. píseň; epistola – milostný list; alba – loučení milenců za úsvitu
městská – všímá si nedostatků, je kritická a zábavná; šiřitelé – studenti; žánry – fabliaux – komická, zvířecí epos –
několik bajek, měšťanské drama – vznik z církevních