Vývoj české prózy od 70. let po současnost
rozdělení literatury na 3 směry – oficiální, samizdatová a exilová
do čela Svazu spisovatelů – Jan Kozák – Svatý Michal – obraz vesnice z 60. let; schematické
oficiální tvorba: nejsou příliš hodnotná díla, krize (poplatná režimu)
krize:
Jiří Švejda – Havárie – chemik způsobí výbuch a má problémy v rodině – havárie; vše dobře dopadne
Požáry a spáleniště
Josef Frais – socialistický román – Muži z podzemního kontinentu
Vojtěch Steklač – pro děti a mládež kvalitní – Boříkovy lapálie, Zlatý skarabeus (dobře popsané Napoleonovy bitvy, život)
Stanislav Rudolf – pro mládež (dívky) – Metráček, Kopretiny pro zámeckou paní
pro dospělé není kvalitní – Barvoslepý
kvalitní:
historická próza – historie není důležitá, ale je prostředkem k popisu přítomnosti (Loukotková, Neff a další z 60. let – pokračování tvorby)
Miloš Václav Kratochvíl – Evropa tančila valčík, Evropa v zákopech, Život Jana Ámose
Václav Erben – Paměti českého krále Jiřího z Poděbrad, Smrt talentovaného ševce, Poklad byzantského kupce
z lékařského prostředí:
Ota Dub – Profesoři, Přísahám a slibuji
Věra Stýblová – Dopis Kláře, Mě soudila noc, Skalpel, prosím
vzpomínková: Seifert
sci-fi: Nesvadba, Neff, Páral
drogy: Radek John – Memento, Veksláci
