Bohumil Hrabal
– 60. – 70. léta
– prozaik „světového ohlasu“
– samizdatová tvorba (nebyla povolena vydávat)
– povídky a novely, které čerpají z jeho života
– prózy jsou lyrizované – jsou čtivější
– dotýká se války (německá okupace), „bohémské“ Prahy, Kersko=oblast, kde žil
– zajímaly ho osudy lidí, kteří neměli jednoduchý život např. bezdomovci
– termín Pábení = povídání, kde částí je lyrika s prvky realismu = je mnohotvárné, má určitou kostru, ale stále se mění (např. strýc Pepin – Postřižiny)
– estetická úroveň je založena na pábení
– využívá autobiografické prvky
– střídal povolání – výpravčí, kulisant v Libni…..
– publikoval doma i s cenzorskými záměry
• Perlička na dně – soubor povídek
• Pábitelé – soubor povídek, pivní přeborníci,…-zážitky ze života s lyrickými prvky
– 60. léta
• Taneční hodiny pro starší a pokročilé – píše o obyčejných lidech, celé dílo píše jednou větou = experimentální próza
• Ostře sledované vlaky – jiný pohled na válku, hl. hrdina Miloš Hrna je výpravčí zakomplexovaný, je hrdina – zneškodní vlak s německými zbraněmi, při tom zastřelen. Román = oskar. cena
– 70. léta
• Postřižiny
• Obsluhoval jsem anglického krále – forma ich (vypravěče), líčení života Jana Dítěte, číšník, snem je vybudovat něco velikého a postavit hotelový komplex – končí krachem, je obviněn z krádeže zlaté lžičky a chce spáchat sebevraždu, po válce je vězněn, manželka nakrade známky a on je prodá – získají peníze a postaví se hotel v 1948 mu majetek odeberou a skončí opět na začátku – smíří se se svým osudem
• Příliš hlučná samota – říká se, že je nejlepší dílo Hrabalovo a jeho nejoblíbenější, dlouhá souvětí, časté opakování slov, aby se to čtenáři vrylo do paměti, dynamický děj, hl. hrdina lisovač knih Haňta, který se nemohl smířit s tím co dělá, lisuje knihy a ničí myšlenky v těch knihách, čte ty knihy. Hrabal píše o stresu lidí. Lisovač se nemůže s tím smířit, myslí na sebevraždu, jsou tu autobiografické prvky – Hrabal také pracoval ve sběrně papíru
• Slavnosti sněženek – povídkové epizody, polabská krajina, různé postavy
– 90. léta
• Listopadový uragán – žurnalisticky napsaná kniha, kritika říká, že je to nepovedený soubor. Věci mezi 88 a 89 rokem, jádrem jsou dopisy Dubence a je to kombinováno vzpomínkami autora na pobyt v USA. Kompozice je zmatená.
Celkem zajímaví info o Bohumilovi Hrabalovi je také tady: http://www.vsichnivsem.cz/strednipredmet-2237-bohumil_hrabal