Řečnické útvary, styl projevů mluvených a psaných
– tematicky mnohostranné
– společné rysy: veřejný charakter
přímý kontakt s posluchači
využívání zvukových prostředků, mimojazykových prostředků (mimika, gesta)
většina: emotivní působivost, naléhavost, působení na rozum i cit, u odborných přednášek působení na rozum posluchače
– řečnické umění (rétorika) – schopnost dobře mluvit na veřejnosti
– projev
– politický – hodnotící úvaha, uváděná fakta hodnotí skutečnost a ukazují směr jednání, směr vývoje (např. novoroční projev prezidenta)
– slavnostní – projev oficiální, pronesený při mimořádné příležitosti (oslavy výročí, kulturních událostí, pohřby významných osobností); uváděná fakta jsou podkladem k hodnocení, a to kladnému; prostředky umělecké (obraznost), oficiální (např. uvítací projev)
– proslov
– projev menšího rozsahu než oficiální slavnostní, např. úvod k jednání; přítomnost menšího počtu posluchačů, navzájem většinou známých
– jednodušší kompozice, menší míra oficiálnosti, srdečnost
– přednáška
– mluvený projev naučeného obsahu, výkladové i úvahové postupy, vliv na rozum, působivost v obsahu, ve způsobu podání, v kompozici i formě
