Význam slov, slova mnohoznačná

1) Slovo
= skupina hlásek (někdy jen jediná), tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní význam
= jednotka slovní zásoby (lexikální jednotka, lexém)
– v každém slově se spojuje stránka významová a zvuková
Typy slov:
– pojmenovávají skutečnost
židle, koule (podstatná, přídavná jména, slovesa aj.)
– poukazují na skutečnost
tenhle, já (zájmena)
– vyjadřují pocity, výzvy, napodobují zvuky
brr, haló, haf (citoslovce)
– vyskytují se v gramatických konstrukcích
a, ale, nad, ať (spojky, předložky, částice)
– vlastní jména
(nemají obecný význam) Zdeněk, Vltava

– pojmenování mohou být:
– jednoslovná
– víceslovná (sousloví) – spojení dvou i více slov, ale jako celek mají svůj zvláštní význam, např. šicí stroj, základní škola
odborné názvy (termíny) – velmi krátké vlny, kyselina octová
frazeologická spojení (frazémy)

2) Významy slova a jeho složky
– význam – informační obsah slov a sousloví
a) slovo má význam
– slovní (věcný, obsahový, lexikální) – označuje určitý jev skutečnosti; význam, který má slovo samo o sobě
– mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s jinými slovy ve větě; je vymezen mluvnickou stavbou jazyka; vyjadřuje různé mluvnické kategorie, např. rod, pád apod.
– z tohoto hlediska rozlišujeme slova
– lexikální (mají jen význam slovní) – citoslovce, příslovce
– lexikálně gramatická (mají význam slovní a ve větě různé významy gramatické) – podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa
– gramatická (vyjadřují větné vztahy slov nebo vět) – předložky, spojky, částice (někdy pomocná slovesa – bych, jsem)
– vedle toho mohou mít slova význam
– symbolický (slon = neohrabanost, pírko = lehkost)
– slovotvorný – u odvozenin a složenin (letec, zvěrolékař)
– pojmenování jsou
– značková (slovotvorně „neprůhledná“) – např. les, chleba
– popisná (jakoby popisují jev) – běžet –> běžec