Epické divadlo

Epické divadlo

Bertolt Brecht (1898 – 1956)
– zcizovací efekty – komentáře, verše, inscenační techniky – ruší iluzi, odvádí herce i diváky od vciťování se do rolí a dějů – odstup, kritický postoj, možnost hodnocení – ovlivňování diváků, až manipulace
– ‘‘Třígrošová opera‘‘ nebo také ‘‘Žebrácká opera‘‘ – z londýnského podsvětí, píseň Meckie Messer
– ‘‘Matka Kuráž a její děti‘‘
– ‘‘Strach a bída Třetí říše‘‘
– ‘‘Kavkazský křídový kruh‘‘ – divadlo na divadle, téma hry pochází z orientální pověsti o pravé a nepravé matce

Absurdní drama

– odcizenost a absurdita bytí
– problematika volby, pouhé přežívání
– antihrdina – chybí ideové poslání, nekomunikuje
– časoprostorem je prázdno, děj je jeho vyplnění, skromné rekvizity

Peter Weiss (1916 – 1982)
– německý dramatik
– rozvinul možnosti epického divadla
– ‘‘Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Marata předvedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade‘‘ – zkráceně ‘‘Marat/Sade‘‘ – mnohovrstevnatost, 3 časové roviny – realizace hry (1808), čas děje, kdy byl Marat zavražděn (1793) a čas, kdy je hra vnímána obecenstvem (2. polovina 20. století), střídání divadelních forem – lidové divadlo, pantomima, různorodost veršů – bezrozměrný, volný, Marat – násilí jako nezbytný prostředek k nastolení nového společenského pořádku, kde již žádné násilí nebude, Sade – bývalý revolucionář, deziluzivní vystřízlivění z revoluce

Friedrich Dürrenmatt (1921 – 1990)
– Švýcar, nejvýznamnější německy píšící dramatik
– přesvědčen o nezměnitelnosti světa – nachází se v pokročilém katastrofickém stavu
– ‘‘Fyzikové‘‘ – v psychiatrické léčebně, inspektor Voss vyšetřuje vraždy ošetřovatelek spáchané v léčebně, vrahy jsou fyzikové vydávající se za blázny, chtějí uchránit lidstvo před katastrofou, kterou by mohly jejich objevy způsobit, nápadů se zmocní psychiatrička – vybuduje si mocenské postavení, vynálezy souží pouze jí, nikoli celému lidstvu
– ‘‘Achterloo‘‘ – v psychiatrické léčebně, osobní příběhy, spontánní psychoterapie
– ‘‘Romulus Veliký‘‘ – historická komedie, úpadek impéria
– ‘‘Herkules a Augiášův chlév‘‘ – zánik antiky
– ‘‘Návštěva staré dámy‘‘ – tragická komedie, Klára Zachanasjanová – nadřazenost díky bohatství, hraje hru s obyvateli své rodné obce (Güllen), kteří se na ní v mládí provinili, dá sponzorský dar ve výši 1 miliardy – podmíněno vraždou Alfreda Illa, ubohost lidí, zdegenerovaný humanismus

Eugéne Ionesco (1912 – 1994)
– ‘‘Plešatá zpěvačka‘‘ – aktéři na sebe chrlí spoustu vzájemně nesouvisejících vět, parodie, banalita, vyprázdněnost řeči, inspirací byla učebnice angličtiny – nepřirozené věty, absurdní rozhovory
– ‘‘Židle‘‘ – podstatou hry je naplňování jeviště židlemi, na které usedají fyzicky nepřítomné osoby, s nimiž vedou 2 postavy hry – Stařeček a Stařenka – imaginární rozhovory, nakonec skočí z okna a zabijí se, hru uzavírá hluchoněmý Řečník – píše na tabuli nesrozumitelné poselství
– ‘‘Nosorožec‘‘ – symbol konformity
– ‘‘Nenajatý vrah‘‘ – problematika zla
– ‘‘Amédée aneb jak se ho zbavit‘‘ – rostoucí mrtvola postupně vytěsní manželský pár z bytu na ulici