Lumírovci

tzv. škola kosmopolitní
– Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer
-časopis Lumír, od roku 1877 redigovaný Sládkem
-úsilí povznést českou literaturu na evropskou úroveň
-vliv cizích myšlenkových proudů
– původní tvorba i překlady
– požadavek umělecké svobody, nové formy, poezie lyrická, zvláště intimní

Josef Václav Sládek (1845 – 1912)
– básník, fejetonista, básník, překladatel
– místo narození ve Zbirohu, přírodovědné studium
-fejetony v Národních listech
– rozchod z Vrchlickým a Zeyerem
– původně Ruchovec, pak Lumírovec

Dílo:
a)poezie:
osobní intimní lyrika: zachycuje základní situace lidského života (život a smrt), lidskou bolest, osobní žal nad ztrátou první ženy, lásku k ženě druhé, dětem, matce, stesk po vlasti, forma elegie
Básně, Jiskry na moři, Světlou stopou, Sluncem a stínem
sociální a vlastenecká lyrika: hluboký vztah k domovu, venkovu a sociální nespravedlnosti
sbírky: Na prahu ráje, Světlou stopou, V zimním slunci, Ze života
oslava venkova a selství: rolník – symbol národní nezdolnosti, hluboký vztah k přírodě, obrazy z vesnice
sbírky: Selské písně, České znělky – např. báseň Velké šíré rodné lány –obraz letní krajiny před žněmi, rozlehlost krajiny, barvitost ( zlatá a modrá barva), autor vnímá všemi smysly
klasický básník pro děti: obrazy ze světa dětí, učí je lásce k rodičům, domovu, vlasti, přírodě, prostý, srozumitelný výraz, sbírky: Zlatý máj , Skřivánčí písně, Zvony a zvonky
překladatel – Shakespeare, Poe, Shelly, Byron

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)
– vlastním jménem Emil Frída
– místo narození Louny; strýc farář; gymnázium; filosofická fakulta
– vychovatel v Itálii
– cíl tvorby: vytvořit dílo na světové úrovni a ztělesnění harmonického ideálu člověka
-vytvořil nejbohatší a nejvšestrannější dílo ( 80.básnických sbírek), vykonal dílo celé generace autorů

a)poezie: asi 4 tisíce básní
– intimní lyrika
-v raném období láska k ženě, dětem, rodině, pocit štěstí sb. Dojmy a rozmary, Eklogy a písně
– pozdní lyrika – obrat od vyznavače lásky k životu, rezignaci a samotě ( vliv osobního zklamání, životní tragedie -manželská krize a nepochopení mladou generací autorů i vliv situace v 90.letech) Okna v Bouři b. Za trochu lásky šel bych světa kraj
– přírodní lyrika
– obrazy života splývají s obrazy básníkových šťastných chvil, sbírka: Strom života
-vlastenecká a reflexní lyrika
– o budoucnosti národa, láska k českému jazyku, např. sb. Má vlast, Písně poutníka
– formalistní lyrika
-experimentální přístup k básnickým útvarům u nás dosud neznámým (ritorel, rondo, balata, rispet, sestina) z orientálních forem např. gazel sb. Dojmy a rozmary, Moje sonáta, Sonety samotáře