Májovci
Rozvoj české poezie po r.1848 – generace Májovců
• po pádu Bachova absolutismu (Havlíček ve vyhnanství) nastává kulturní a společenská obroda
• vznik spolků Hlahol, Sokol; noviny a časopisy – Národní listy,Čas, Lumír, Květy aj.
• velký význam nabývá divadlo. Realizace Tylovy myšlenky – budování Národního divadla (sbírky peněz, 1868 – položení základního kamene, 1881 – otevření a požár, 1883 – definitivní otevření)
Literární vývoj:
• koncem 50. let se objevují první pokusy o oživení literatury, začíná nová etapa české literatury
• 1858 vydán almanach Máj
• na almanachu se podíleli: Neruda, Vítězslav Hálek, Adolf Heyduk, Rudolf Mayer, Karolina Světlá, Jakub Arbes, Karel Sabina, Erben, J.V.Frič, G.P.Moravský – tzv. skupina Májovců
Program Májovců:
• přihlásili se k odkazu Máchy a jeho revolučnímu romantismu
• demokratičnost tvorby a její angažovanost
• reakce literatury na současné spol. problémy, zájem o sociální otázky
• uplatňovali realistické postupy
• povznesení české literatury na evropskou úroveň
• publicistická tvorba
Jan Neruda (1834 – 1891)
• narozen – Praha, otec kantýnský, matka posluhovačka
• žil v domě U dvou sluncí v Ostruhové ulici
• gymnázium, univerzita (nedokončená práva)
• učitel na německé reálce
• kritik: divadlo a literatury
• prozaik, dramatik, překladatel: Petöfi, Béranger
Dílo: novinář: 2000 fejetonů
fejetony a žurnalistika a kritiky:
Studie krátké a kratší, Žerty hravé i dravé, Prodaná láska, Ženich z hladu, Francesca di Rimini, Menší cesty, Obrazy z ciziny
Pražské obrázky – sociální otázky: žebráci, prostitutky, policie
Pařížské obrázky – paralela s Pražskými obrázky, líčí seznámení s Hugem a Heinem
Prozaická tvorba:
Arabesky – 1864, realistické pojetí, vnáší osobní pohled na věc, často kritizuje společnost, vystihuje skupinovou psychologii, vyrůstal na Malé straně, prostředí nevstřícné pro cizince z jiných městských částí ( osobitost, uzavřenost), uzavřená komunita, poznávací funkce, konkuruje evropské literatuře, soubor postav a figurek z prostředí malé strany, je jimi manipulováno – „ Byl darebákem“, „Blbý Jóna“, „ Starý Mládenec “
Trhani – sociální tematika; povídka, o lidech stavících železnici, velmi drsné prostředí, velmi obětavý a srdeční lidé, kteří jsou si ochotni za každé situace vypomoci, pospolitost společnosti – pomáhají si, postřehy z jednotlivých rodin, hlavní postava dělník Komárek, střídá humor s tragičností
Obrazy z ciziny
Povídky malostranské (1871) – Hastrman, Doktor Kazisvět, Týden v tichém domě –charakteristická propracovanost lidských hrdinů, postav, charakterů, 13 povídek ze života Malé Strany, 40. a 50. léta – Nerudovo mládí – ucelené nebo složené příběhy
Poezie:
Oběšenec
Hřbitovní kvítí – pesimismus; podmíněno neutěšeným životem, vyjadřuje Máchovskou rozervanost, hřbitov – všichni lidé jsou si rovni, srovnává hroby boháčů s chudými lidmi, připomíná si svůj vztah k Anně Tiché, Smrt jeho přítele- poznamenán, vyjadřuje se stručně, stroze, ale na rovinu
Knihy veršů – jasnější nálady; ostřejší pohled na společnost, 1.část básně epické tzv. sociální balady, např. Dědova mísa ( vnuk poučil otce, že se chová ke starci bezcitně, když ho nutí jíst z koryta), Před fortnou milosrdných – epická báseň se sociální tématikou, forma starcova monologu ( k vnukovi ) – o chudobě, která vede k bezcitnosti, 2.část – básně lyrické : cyklus Otci, Matičce, Anně, rozdílnost Nerudova vztahu k matce a otci ( hluboce citový vztah k matce) 3.část – Vším jsem byl rád – tzv. bilanční báseň, zamyšlení nad dosavadním životem, zklamání, ale i vítězství, básníkova spokojenost, jasnější životní nálada
Písně kosmické – optimismus, naděje do budoucnosti, o vztahu člověka a kosmu, optimistická perspektiva, vliv vědeckého poznání a technických objevů na život člověka
Balady a romance – myšlení a city lidí, po formální stránce dokonalé, útvary balady a romance autor osobitým způsobem přetváří, lyricko- epické básně dějového významu nebo úvahové, opouští tradiční nadpřirozené náměty, příklon k motivům ze života (lidské vztahy)
1) člověk obecně – Balada dětská, Balada stará, Balada zimní
2) náměty biblické a legendární – Balada tříkrálová, Balada štědrovečerní, Balada májová, Balda Rajská
3) balady spjaté s nár. životem – Balda česká, Romance o Karlu IV., Balada o polce
Balada dětská – zatímco matka spí, smrt svádí dítě, aby si šlo hrát
Romance helgolandská – strážce majáku navádí loď na skalisko, aby získal majetek pro dceru, ale zahubí i budoucího zetě
Prosté motivy – poslední sbírka za Nerudova života, intimní a přírodní lyrika, čtyři roční období, , proměny přírody paralelou proměn v lidském životě, tón lidové poezie
Zpěvy páteční – vydání připravil J.Vrchlický, národní a vlastenecká lyrika, víra v slavnou budoucnost národa, forma: žalozpěvy a hymny na téma národního utrpení a odboje (tradiční motivy: láska, bolest, lev, kalich)
básně: Jen dál, Láska
