MÁJOVCI

– r. 1858 se nastupující generace, vázána společnými uměleckými zásadami, představila společně v almanachu Máj (Neruda, Hálek, Světlá, Sabina, Erben, Němcová). Název podle díla K.H.Máchy, ve kterém spatřovali to, co sami prožívali: rozpor mezi ideály a nemožností je uskutečnit. Hlavním programem byl odvrat od minulosti, orientace na evropskou kulturu, snahu o zachycení skutečnosti a uměleckou svobodu v tématu zpracování

Jan Neruda – nejvýznamnější představitel májovců. Narodil se v Praze na Malé Straně. Prožil dětství v chudobě. Žil převážně v Praze, podnikl jen několik cest do ciziny. Vedl poměrně samotářský život. Jan Neruda je označován především jako básník. Jeho poezie byla tvrdá, drsná a „nelíbivá“.
Jeho prvotinou byla sbírka Hřbitovní kvítí. Již ve své první sbírce se vyhranil jako skeptik a ironik, stálý kritický pohled kolem sebe, autor tvoři pomalu a těžce. V této sbírce vyjadřuje zklamání ze současného života, odhaluje lidskou bídu a společenské rozpory. Další sbírku Neruda vydal deset let po prví pod názvem Kniha veršů. Byla více osobní než jeho prvotina, zejména v cyklech věnovaných otci, matce a Anně (žena, kterou miloval). Sbírka obsahuje epické (sociální balady – Dědova mísa) i lyrické básně. Další sbírka následovala opět po deseti letech – Písně kosmické – tato sbírka zaznamenala velký úspěch a učinila z Nerudy známého básníka. Básně obsahovaly víru v budoucnost, v nezastavitelnost pokroku (trefil se do dobové nálady). Od předešlých sbírek se lišili optimismem a humorem. Obsahuje i silně vlastenecké básně. Následovala další sbírka pojmenovaná Balady a romance (básně blízké národní tradici, často humorné). Dotýkají se tří různých témat: lidských vztahů obecně, českého národního charakteru a příběhů biblických nebo legend. Další sbírka vyšla téhož roku pod jménem Prosté motivy – sbírka se dělí na čtyři části podle ročních období. Do nichž se promítá i běh lidského života. Sbírka je odrazem posledního Nerudova milostného vztahu s mladičkou Annou Tichou. Vyjadřuje také nezměrnou samotu, kterou Neruda pociťoval. V roce 1886 Jaroslav Vrchlický utřídil a vydal Nerudovy básně z pozůstalosti pod názvem Zpěvy páteční. Ústředním tématem zde byla láska k národu, hluboký vlastenecký cit.