Pověsti
Pověsti – vázány na hist. události, místa, předměty jsou zcela nebo částečně vybájené, nárok na věrohodnost. Druhy:
– místní – týkají se místního hradu, kostela, studánky, vysvětlují původ
předmětů, vypráví o jejich zázračné moci – VELKÝ PÁTEK = OTVÍRANÍ POKLADŮ.
– historické – vztah k určitým osobám národním dějin, k významným událostem a osobám
(Jirásek – pověsti, O JÁNOŠÍKOVI)
– erbovní – vysvětlují vznik šlecht. a městských erbů.
– Pověrečné povídky – vypravují o nadpřirozených bytostech – víly, vodník, ježibaba – se kterou se někdo setkal
– Legendy – život světce, obvykle zabit – SV. VÁCLAV
DRAMA: Není tak bohaté, zpracovává hlavně náboženské náměty – vánoční a pašijové hry, dramatické útvary při lid. slavnostech – masopust… – UKŘIŽOVÁNÍ KRISTA
Mýty – lidový nebo umělý epický útvar, spojený s náboženstvím, většinou jeho základem; snaha vysvětlit jevy v přírodě, nevysvětlitelné nahrazeno představami (=> nadpřirozenost), nepřítomnost rozumu nahrazuje fantazií
Báje – je novější než mýtus, tvoří jeho část, vystupují zde i lidé,
Pověst – etnický příběh založený na pravdivém základu, vztah k osobě, místu,
– dělí se na legendární, erbovou, teologickou, místní
– např. místní: názvu vesnice se přiřazuje původ slova názvu
