Starověká literatura

4.-1. tisíciletí př. n l.

Mezopotámie

– mezi řekami Eufrat a Tigris
– 6000 let př. n. l.
– vznik nejstaršího písma
– vznikají městské aglomerace
– jako první začali zpracovávat měď
– používali kolo

KLÍNOVÉ PÍSMO
– z písma piktografického
– rytí do vlhké hliněné destičky
– vznik 3300 př. n. l.

SUMEROVÉ 2700-2350 př. n. l.
AKADOVÉ 2350-2150 př. n. l. (Akkadská říše)
GUTEICI 2150-2100 př. n. l.
SUMEROVÉ 2100-2000 př. n. l.
AMORITÉ (období dlouhodobých bojů)

Starobabylónská říše

– 1600 př. n. l.
– 1. dochované lyrické a lyricko-episké básně – EPOSY

Báseň o stvoření
– 1900-1700 př. n. l.
– zachovala se na sedmi tabulkách

Epos o Gilgamešovi
– známe ho až z podoby asyrské
– poéma o 12 zpěvech (12 příbězích), přes 4000 veršů
– hl. hrdina – král ENMENKAR – skutečná historická postava (Gilgameš)
ENKIDU – polodivoký člověk, nepřítel Gilgameše
IŠTAR – bohyně, zamilovaná do Gilgameše
UTA-NAPIŠTIN – Enmenkarův předek
– „ Nemůže najít věčný život člověk, může si však zachovat věčné jméno.“
– dochoval se v knihovně v Ninive (přes 20 000 tabulek)
– objeven v polovině 19. st.
– přeloženo Georgem Smithem

Chetitská kultura

– kmeny, žijící na území dnešního Turecka
– bojový národ
– přejali od Sumerů klínové písmo, doplnili jej množstvím znaků
– klínové písmo Chetitů rozluštil Bedřich Hrozný
– modlitby, hymny
Fénická kultura

– dnešní část Sýrie
– nadaní obchodníci a diplomaté, cestovatelé a mořeplavci
– jejich písmo se vyvinulo z klínopisu v abecedu o 22 znacích

Epos o Baalovi a Anetě
– Baala – bůh vegetace
– příběh o umírání a znovuzrození
– oslava vegetace a plodnosti