SVĚTOVÁ PRÓZA 2. POL. 20. ST.
Existencionalismus
– existence = bytí, po válce se existencionalismus nerozvinul
– nesnaží se vyhýbat skutečnosti, realitu vnímá, důležitý je však subjekt
– jako filosofie nejprve v Německu
– radikální subjektivismus ( jak to cítím JÁ )
– základem je jedinec ( společnost je tím, co ho obklopuje )
– hl. téma: zkoumání vlastní existence, poznání a pravda jsou subjektivní, negují vědu
otázka svobody ( nepřipouští si, že něco takového existuje do doby, kdy pociťuje
strach, kdy má pocit hnusu, nicoty, absurdity bytí )
– dedukce, jak k tomu mohlo dojít ( únava ze spol., války, .. )
– literární proud: P. Sartre, A. Camus, S. Beauvoriová
2 linie ( atheistická – čl. ztratil Boha a tím i určitý řád v životě, křesťanská – upínají se na Boha )
– předchůdci: Kafka, Orten, Ohnice ( poezie nahého čl. )
Albert Camus
– „čl. se musí rozhodovat“
– zabývá se atheismem, ot. budoucnosti a aktivity čl. i vůči sobě samému, zodpovědnost čl., revolta navzdory absurditě, žít i přesto, že jedinou jistotou je smrt, nejhorším trestem v životě je dělat zbytečnou a beznadějnou práci
„Cizinec“ – novela, hrdina lhostejný ke svému osudu, sledoval svůj proces jako někdo jiný
„Caligula“ – drama, císař Caligula zneužije svou absolut. moc k páchání zločinů
„Mor“ – alegorický, symbol. román, hnědý mor = symbol fašistic. okupace Francie, univerzální zlo, individuální zlo ( to si každý nosí sám ve svém nitru ), výpověď o chování lidí v morem zamořeném městě, objektivnost
Jean Paul Sartre
– levic. orientovaný ( obdiv F.Castra )
– pocit nitra, zoufalství ( společnost jedince ještě víc trápí ), drsnější ( hnus, odcizení )
„Nevolnost ( Hnus )“ – filozof. román – esej, individ. hrdina, proud vědomí, uzavření se hrdiny do sebe, formou deníku historika A. Roquentina, typic. prvkem nevolnost ( pocit zhnusení z vlastního těla, z lidí, z historie )
„ Zeď “ – 5 novel, hrdina introvert, z obd. španěl. občan. války, zeď symbolem vzájemné oddělenosti lidí, absurdity bytí, hrdina Ibbieta dostává milost ( odklad smrti )
„Cesty svobody“ – nedokončená román. tetralogie, tématem problematika lid. svobody, hrdina prof. filozofie Mathieu Delarue z rodu Roquentina – z počátku pasivní, neschopný činu, nakonec ze zoufalství nesmyslné činy, smrt tajným smyslem života
dramata – dialog. forma, inspirace antic. a franc. dramatiky 17. st. ( Corneille, Racin, .. ),
modelové hry = nejde o konkrétní histor. realitu
„Mouchy“ – aristotel. model jednoty místa, času a děje, pojetí svobodného činu čl., Oresteus se vzepře proti bohům
„Za zavřenými dveřmi“ – symbol zrcadel – resp. nepřítomnosti v uzavřené místnosti, kde diskutují 3 mrtví, nikdo se nevzdává falešného mínění o sobě, svou smrtí vydáni soudu druhých bez možnosti obrany (= totální zcizení čl. v tomto světě)
„Mrtví bez pohřbu“ -drastická hra, postavy v extrémních situacích – osobní zodpovědnost za vlastní činy, Jindřich a Lucie ve vězení zavraždí Luc. bratra, hrdinové zavražděni ( zbytečně mrtví )
„Špinavé ruce“ – Hugo zavraždí čl., má-li se stát „dospělým“, musí dát činu hlubší smysl, zabije se
Simone de Beauvoirová
– partnerské vztahy, snaha využít psychoanalýzu., existenc. z hlediska ženy
„Druhé pohlaví“ – žena jen úlohou samičky, velká role při emancipač. hnutí
„Mandaríni“ – myšlenkové vření mezi některými francouzskými intelektuály
projev vzdorem vůči konvencím:
Boris Vian
– ing., jazz.hudebník
– liter. kritik, dramatik, scénárista, film. herec, malíř
– svérázný, blízko k surreal., Jarryho absurditě
„Naplivu na vaše hroby“ – parodie na film. Hollywood. tvorbu, vězněn za to
„Pěna dní“ – 2 milostné příběhy – 1pár Sartre ( Partre ) + Beauvoirová, důvěrná znalost lidí, pes Dupon, využití non-sensových prvků, surreal. postupy, tragikomičnost života dvojic
„Červená tráva“ – zfilm. román
„Podzim v Pekingu“ (47) – archeolog. vykopávky, díky živlům zničena železnice vedoucí k této civilizaci, emocionální situace, vševědoucí vypravěč, pocit lhostejnosti, odcizení
Raymond Queneau
– řazen k existenc., ale už experimenty s jazykem, absurdní kruté situace převrátí v nesmysl
„Sto tisíc miliard básní“ – sb. s dadaistickou poezií
„Zazi v metru“ – není důležitý děj, ale zachycení autentického rozhovoru, slangový-vulgární styl, o dívce v Paříži u strýce, poznává růz. lidi ( každý jiný jazyk – slov. hříčky, argot,.. )
„Stylistická cvičení“ – hra s jazykem, 1 příběh zpracovaný 99-krát ( nářečí, slang, argot,.. )
Nikos Kazantzakis
– řecký autor
„Alexis Zorba“ – div. hra v písňové formě, do Řecka přijede ml. amer. podnikatel, chce těžit, najme si Zorbu – silná osobnost, život. filozofie, přátelství nesourodé, ale navzájem obohacující