Utopie, alegorie, sci-fi, fantasy

Vědeckofantastická literatura
• se jako literární žánr objevuje v USA na začátku 20. století. Využívá formy románu, novely a povídky. Anglické pojmenování science fiction v sobě spojuje pojmy science – věda, a fiction – fikce, fantazie. Je založena na soudobé znalosti vědy a techniky, předpovídá její vývoj do budoucna.

Utopie
• jako představa o ideálním světě vznikala už v antice.. Jednou z těchto utopií je i Platónův traktát o ideálním státním zřízení zvaný Republika. Antická díla tohoto charakteru jsou však za předchůdce literatury sci-fi považována jen zřídka.
• Za pravé předchůdce vědeckofantastické literatury však můžeme považovat až utopistická díla vzniklá v renesanci. Jedním z předních autorů této doby je anglický humanista Thomas More (1478 – 1535), který umisťuje děj svého latinsky psaného románu Utopia na stejnojmenný smyšlený ostrov. Zobrazil tu své představy o ideálním světě – odstranil majetkové rozdíly a chudobu, a tím i kriminalitu. Majetek všech je společný a všichni dobrovolně pracují pro veřejné blaho. Velké věrohodnosti More dosáhl uvedením mnoha podrobností – včetně mapy a místního písma.
• Podobný námět má také dílo Itala Tommasa Campanelly (1568-1639) Sluneční stát (město obklopené zdmi, centrem je moudrost), a Angličana Francise Bacona, Nová Atlantida. Zde je použit motiv města Benzalému, jehož obyvatelé disponují pokrokovými vymoženostmi, jako řízení zemědělství (hnojiva) a počasí nebo objevy mikroskopu a ponorky.
• Utopií jsou i satirické cestopisy Cyrana de Bergerac Cesta na měsíc a Cesta do sluneční říše. Soudobý pozemský svět je zde konfrontován s fantastickým životem na jiných planetách, předpovězeny jsou evoluční teorie, vynález záznamu zvuku a rakety.
• Gulliverovy cesty Jonathana Swifta (1561-1626), které jsou rovněž řazeny mezi utopie, obsahují kritiku soudobé společnosti
• V dalším vývoji vědeckofantastické literatury se spíše než utopie jako takové objevují tzv. antiutopie. Ty naopak ukazují, jak by to vypadat nemělo. Mezi nejznámější antiutopie patří 1984 od George Orwella, Konec civilizace (krásný nový svět) Aldouse Huxleyho nebo Zamjatinův román psaný deníkovou formou My. Všechna tato tři díla varují před totalitární společností, vytyčují její nejhorší prvky, ukazují naši možnou budoucnost a naznačují, že vzpoura jednotlivce bude v takto zavedené společnosti marná.
• Nejvýznamnějším spisem starší české utopické literatury je Labyrint světa a ráj srdce Jana Ámose Komenského.

• Alegorie má ve světě vědeckofantastické literatury rovněž své místo. Asi nejznámějším alegorickým dílem v této oblasti je Farma zvířat anglického prozaika George Orwella, kde zvířata jednají jako lidé a představují vývoj socialistické společnosti – od dobré myšlenky k jejímu zneužití.

• Hororové prvky se vyskytují zejména v novějších fantasy románech, ale jejich počátky můžeme vysledovat již v první polovině století. V této době sepsala svou hororovou povídku Frankenstein pojednávající o stvoření umělého člověka Mary Shellyová, druhá manželka P.B. Shellyho.
• Rovněž známý americký povídkář, jeden ze zakladatelů vědeckofantastické literatury Edgar Allan Poe (1809 – 1849) ve své tvorbě používá hororové prvky. Ty se objevují např. v povídce Jáma a kyvadlo ze stejnojmenné sbírky.