Jižní Čechy a literatura 4

Třetí oblastí je Táborsko, kde se nachází opevněné sídlo Kozí hrádek. Zde působil mistr JAN HUS (1370-1415), když byl v Praze vyhlášen interdikt. na Kozím hrádku napsal Výklad viery, desatera božieho přikázanie a modlitby Páně, traktát O svatokupectví a zejména Postilu. Po odchodu z Kozího hrádku pobýval Hus v Sezimově Ústí, kde napsal traktáty O šesti bludech a Jádro učení křesťanského. Vznik a další osudy města Tábor popsal ve svých dílech ALOIS JIRÁSEK nebo SVATOPLUK ČECH (1846-1908) v epické básni Adamité. Tábor a husitské hnutí se stalo bohatou inspirací pro mnoho spisovatelů např. ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER napsal Ódu na Jana Žižku z Trocnova. Táborským rodákem byl ANTONÍN JOSEF ZÍMA, autor obrozenecké hry Oldřich a Božena, VÁCLAV ŘÍHA, známý jako pohádkář nebo autor knih pro mládež a JOSEF DVOŘÁK, autor pohádek a vzpomínkového románu Hoši z ratejny. Současní autoři se vracejí vždy znovu k minulosti Táborska, jako třeba VÁCLAV KAPLICKÝ v povíce O věrnosti a zradě, kde je vylíčena historie posledního táborského hejtmana nebo v rozsáhlém románu Čtveráci.
Poslední oblastí je Českomoravská vrchovina s městem Pacov, kde se narodil významný český básník ANTONÍN SOVA (1864-1928). Sova prožil v Pacově jen dva roky, ale často se sem vracel a strávil zde i svůj poslední čas. V Pacově vznikla jeho poslední sbírka Drsná láska, krásu jihočeské krajiny opěvuje ve sbírkách Květy intimních nálad a Z mého kraje. Antonínu Sovovi se zalíbila i Červená Lhota a proto tam umístil část své knihy Pankrác Budecius kantor. V nedaleké vsi Štítné se narodil a prožil značnou část života TOMÁŠ ŠTÍTNÝ ZE ŠTÍTNÉHO, jehož nejproslulejší díla jsou Řeči besední a Řeči sváteční a nedělní. Život na tvrzi ve Štítném se pokusil evokovat VÁCLAV BENEŠ TŘEBÍZSKÝ (1849-1884) v povídce Na Štítném v knize V červáncích kalicha. Východně odtud je město Počátky, tam se narodil jeden z největších českých básníků OTOKAR BŘEZINA (1868-1929), nejvýznamnější jeho sbírky jsou Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu a Ruce. Častými hosty Počátek byli JOSEF VÁCLAV SLÁDEK a JULIUS ZEYER, který si oblíbil zejména sousední Lázně svaté Kateřiny, tam se odehrává část jeho románu Dobrodružství Madrány.
Část českomoravské vrchoviny při horním toku Sázavy je kraj KARLA HAVLÍČKA BOROVSKÉHO (1821-1856), narodil se v městečku, které se dnes jmenuje na jeho počest Havlíčkova Borová a studoval v Železném Brodě (dnes Havlíčkův Brod), kde pobýval až do své deportace do Brixenu o které vypráví satirická skladba Tyrolské elegie. Dalšími významnými satirami K.H.Borovského jsou Král Lávra a Křest svatého Vladimíra.
Přirozeným centrem vrchoviny je město Pelhřimov. Odtud pocházel MIKULÁŠ BISKUPEC, autor trojdílné Táborské kroniky. Pelhřimovsko se objevuje v románě Na krásné samotě a Na srdci od FRANTIŠKA BERNARDA VAŇKA.