Klasické období
rozvoj řečnictví, poezie a historie
GAIUS IULIUS CAESAR (100-44 př.n.l.)
politik, vojevůdce, spisovatel, historická próza
• Zápisky o válce galské, Zápisky o válce občanské
MARCUS TULLIUS CICERO (106-43 př.n.l.)
řečník, pokládán za vzor klasické latiny
PUBLIUS VERGILIUS MARO (70-19 př.n.l.)
básník, propagoval snahy o obrodu římského impéria
• Aeneis (epos, příhody hl.hrdiny při útěku z hořící Tróje, podřizuje se osudu, plní příkazy bohů, splu s otcem a synem nalezne novou vlast v Itálii)
• Zpěvy pastýřské (Bukolika) (10 eklog – idyl)
• Zpěvy rolnické (Georgika) (idealizace venkovského života, mravní hodnoty)
PUBLIUS OVIDIUS NASO (43 př.n.l.-18 n.l.)
básník, žil ve vyhnanství, poezie je svěží a plná fantazie, milostný cit analyzuje ve všech podobách
• Lásky (básnická sbírka)
• Umění milovat (básnická sbírka, radí jak si získat a uchovat lásku)
• Listy milostné (fiktivní dopisy slavných mytických hrdinek svým partnerům)
• Proměny (Metamorphoses) (soubor básnicky zpracovaných 250 bájí s tématem přeměny, např. nymfa Dafne odmítající Apollonovu lásku se promění ve vavřín, věrní manželé po smrti splynou v strom, pyšná matka Niobé potrestaná smrtí svých krásných dětí se promění v plačící kámen, Caesar se mění v hvězdu atd., v díle se objevuje pocit pomíjivosti a proměnlivosti světa, lehkost fantazie, smyslovost)
QUINTUS HORATIUS FLACCUS (65-8 př.n.l)
básník, eposy, často s ostrou kritikou
• Satiry (ironizuje vady lidského charakteru
