Vývoj písemnictví na našem území od nejstarších dob do konce 14. století Staroslověnština

památky staroslověnské, latinské, české

Staroslověnština
od poloviny 9. Století do poloviny 13. Století, do poloviny 9. Století existovala na našem území pouze ústní lidová slovesnost, první umělé písemné památky až od poloviny 9. Století, což souviselo se vznikem státních celků Velké Moravy a Českého státu, jazyk prvních památek souvisí s působení dvou křesťanských center: staroslověnština (Byzance), latina (Řím), převažují duchovní témata, žánry-životopisy, kroniky, písně, legendy, kníže Rastislav požádal byzantského císaře Michala III o vyslání křesťanské mise pro upevnění církevní organizace, a tak roku 863 přichází na naše území ze Soluně bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj, kteří zavedli do bohoslužby staroslověnštinu (jazyk vzniklý na základě bulharsko-makedonského nářečí, kterým mluvili Slované okolo Soluně, a kterému oba bratři vytvořili písmo hlaholici, jejíž mladší podobou je cyrilice), ukončuje svůj rozvoj po smrti Konstantina (869) a Metoděje (885), už za jejich života narážela na odpor bavorských kněží (Metoděj vězněn) a jejich žáci byli pronásledováni, knížetem Svatoplukem vyhnáni a útočištěm se jim stal Sázavský klášter, Řada análů (letopisů), legend a právních spisů
Proglas-veršovaná předmluva k evangeliu, autorem je zřejmě Konstantin a je zde vyslovena myšlenka o právu člověka na mateřský služebný jazyk
„Chci raději pět slov pověděti, nežli deset tisíc slov nesrozumitelných. Nahé jsou zajisté všechny národy bez knih.“
Život Konstantinův a Život Metodějův-nazývají se též Panonskými legendami, ale legendami nejsou, historické vypravování převažuje, zázračné prvky jsou utlumeny, jsou to prozaická díla, která vznikla po jejich smrti, autory jsou jejich žáci, líčí život věrozvěstů od narození do smrti, o jejich vysoké úrovní svědčí i vkládání veršovaných pasáží, soustřeďuje se na filozofickou problematiku, těžiště je ve vypravování událostí ze života Metoděje
Kyjevské listy-překlady menších formulářů (překlady proslovů při mši), jediná památka, která se v rukopise zachovala z doby Velké Moravy v původní podobě
Legenda o svatém Václavovi-vznik v Sázavském klášteře
Život svaté Ludmily a Život svatého Václava-tato díla oslavují panovnický rod, je v nich vyjádřena nedotknutelnost vládnoucí dynastie, v níž koluje krev svatých předků
2. Staroslověnská legenda o svatém Václavu-plná zázraků
Pražské hlaholské zlomky-modlitby, které obsahují česká slova (bohemismy)
Hospodine, pomiluj ny-staroslověnská, později počeštěná píseň, nejstarší dochovaná česká duchovní píseň, zpívala se při mších, při slavnostech i jako píseň váleční, Karel IV jí zařadil do korunovačního řádu a Mistr Jan Hus jí dával zpívat v kapli Betlémské
Svatý Václave-slavností chorální píseň, která plnila funkci hymny a její původní tři sloky se rozšířili na devět, pochází z 12. Století