2. Karel Čapek jako utopista

Ve všech těchto dílech se jedná o nějaký převratný vynález a jeho neblahé důsledky pro lidstvo. Čapkovi je jasné, že technický pokrok se ubírá vpřed daleko rychlejším tempem než lidská morálka, a proto ve vzduchu neustále visí jakási pomyslná hrozba zneužití lidských vynálezů – má na mysli katastrofu s dalekosáhlými důsledky, které barvitě zobrazil ve své literární fantazii. Jeho katastrofy mají představovat varování. Nevěří, že převratný technický vynález může lidstvu otevřít lepší perspektivy, odráží se to i v základních konfliktech utopií, kdy je všude protiklad přírody a vyspělé civilizace, stejně tak ale protiklad přirozeného s umělým.
R.U.R. – světoznámé drama, ačkoliv sám se k němu stavil kriticky. Domin, ředitel závodů na výrobu robotů, je přesvědčen o schopnosti robotů nahradit plně člověka. Roboti se však vzbouří, lidstvo je vyhubeno, až na stavitele Alquista, který je dominantní postavou v jedné z vrcholných scén dramatu. Má totiž za úkol obnovit zničený recept na výrobu robotů. Jeho úsilí je však marné. Naděje pro záchranu přichází ve chvíli, kdy se mezi dvěma roboty objevuje zárodek citu. Roboti se tak znovu stávají lidmi a civilizace začíná opět od úplného začátku.
Továrna na absolutno – román, v němž dojde k objevu zvláštního karburátoru, který rozbíjí atomy, ale současně uvolňuje absolutno, tato síla vyvolává v lidech náboženský fanatismus, důsledkem je válka a ničení.