Itálie (postmodernismus)

Umberto Eco
Jméno růže –
-typický postmoderní román – dobrodružný román s detektivní zápletkou zabývající se otázkou středověku
-hodně se zde vyskytuje mystifikace a složitá symbolistika; používání různých stylových postupů a žánrů (traktát, historická kronika, detektivní román apod.)
– jde o napínavý příběh, jenž se odehrává roku 1327 v italském benediktinském opatství. Adson, zde mladý chlapec spolu se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu pátrají po stopách záhadných smrtí mladých mnichů, k nimž dochází den po dni. Dostávají se až do knihovny, která má podobu labyrintu. Rozluštění celého tajemství vražd je spojeno právě s ní: v knihovně je ukrýván vzácný rukopis, a to Aristotelova Poetika, pojednávající o smíchu. Zároveň se v opatství koná setkání legace s vyslanci papežovými, při němž měl Vilém sloužit jako prostředník. Toto setkání, které končí roztržkou a vyvrcholí procesem s bývalými členy sekty. Inkvizitor, úhlavní nepřítel Viléma, odsuzuje vesnickou dívku obviněnou z čarodějnictví a další dva mnichy k smrti upálením. V závěrečné fázi románu se dovídáme, že všechny vraždy a další mrtvé má na svědomí bývalý knihovník, slepý stařec Jorge, jenž očekává příchod Antikrista. Dělal vše pro to, aby před čtenáři uchoval Aristotelovu Poetiku (stránky byly napuštěny jedem). Požár, který zachvátí knihovnu, se rozšíří na celé opatství. Román končí vlastně úspěšně – Vilém rozluští záhadné vraždy a současně uchrání i svůj život během požáru.