Jan Neruda (1834-1891):
velmi chudý, celý život na Malé Straně, intelektuální lásky (významná korespondence s A.Holinovou a K.Světlou)
– novinář (lokálkář v Tagesbote aus Böhmen, fejetonista v Času, od r.1865 v Národních listech)
– poezie: Hřbitovní kvítí (1858): poezie odkazující k Máchovi
Knihy veršů (1868): částečně stejná stylizace jako Hřbitovní kvítí; epické části, balady
Písně kosmické (1878): naprosto zastínily Povídky malostranské; optimistický, vlastenecký tón, důvěra v lidský rozum, vědu, antropomorfizace
Prosté motivy (1884): odklon od optimismus, stylizace do stárnoucího skeptika
Balady a romance (1883): převrátil definice balad a romancí
Zpěvy páteční: vychází až posmrtně, zkomponované Vrchlickým a I.Hermannen
– povídková tvorba: Arabesky (1864): námětová a žánrová rozmanitost, uvolněnost ve stavbě jednotlivých próz → arabesky , důraz spíše na postavy než na děj → portréty většinou všedních lidí, včetně těch na okraji společnosti
Povídky malostranské (1878): 2 různé pohledy na svět Malé Strany: lidská hloupost nevědomky ničí první poslední / sentimentální, idylizující
– Týden v tichém domě a Figurky: typické postavičky bez jednotného dějového pásma → mozaikovité, občas přiznává i ukřičenost a přízemnost ostatní idyličtější, např. U tří lilií
