9. Generace májovců, ruchovců a lumírovců
MÁJOVCI
– 30.-50. léta 19.stol., vstup do literatury almanachem Máj (1858), organizátoři Jan Neruda a Vítězslav Hálek
– účastníci: básníci Adolf Heyduk a Rudolf Mayer, sestry Karolina Světlá a Sofie Podlipská, účastníci ze starší generace Karel Sabina, Božena Němcová, K.J.Erben
– odmítnutí jungmannovské představy ‚národní literatury‘
– poezie nemá být limitována ani národně ani ideologicky, má být světová
– odmítají se poeticky inspirovat a omezovat na témata RKZ, lidových písní (viz tzv. ožuvavci), Kollárovy Slávy dcery a Polákovy Vznešenosti přírody
– snaha zaměřit pozornost spíše k jedinci a jeho osobnímu prožívání než ke společenskému celku, věrně zobrazit soudobou realitu a reagovat na problémy moderního člověka
– nevyhýbali se tabuizovaným tématům, např. osobní život partnerů včetně krizí
– žánrově nejčastěji kratší a malé útvary (povídky, krátké prózy, novinářský fejeton)
– styl – v podstatě raný realismus
– dobová nálada po r.1848 (střízlivost, cenzura, politická perzekuce) → tito autoři se vnímají jako lidé s určitým společenským posláním
