Jedním z dramatiků této doby byl …
Jedním z dramatiků této doby byl Václav Thán. Psal nová historická dramata „Vlasta a Šárka“ nebo „Břetislav a Jitka“ . dalším dramatikem je Václav Kliment Klicpera, který psal veselohry např. „Divotvorný klobouk“ nebo „Hadrián z Římsu“ a Prokop Šedivý, který je autorem děl např. „Masné krámy“ a „Pražští sládci“
V této době se psaly hry rytířské, pohádkové, historické a hry ze současnosti.
Další rozmach českého dramatu nastal v době vyvrcholení národního obrození. Jednou z ústředních postav byl Josef Kajetán Tyl, který je autorem her ze současnosti jako např. „Paličova dcera“ nebo „Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka“ kde zazněla naše současná státní hymna „Kde domov můj“, dále her historických jako např. „Kutnohorští havíři“ nebo „Jan Hus“ a dále her s pohádkovým námětem, kde nejznámější je „Strakonický dudák“.
Od 80. let 19. století začal pro divadlo tvořit také Jaroslav Vrchlický. Asi nejznámější je jeho komedie „Noc na Karlštejně“ a z řeckých mýtů čerpající trilogie „Hippodamie“
Z dramatické tvorby Julia Zeyera se dodnes nejvíce hraje pohádka „Radúz a Mahulena“
Alois Jirásek je dalším významným dramatikem konce 19. století. Husitstvím se zabývá v trilogii „Jan Hus“ , „Jan Žižka“ a „Jan Roháč z Dubé“. Mezi jeho hry ze současnosti patří „Vojnarka“ a „Otec“. Jeho nejhranější hrou je pohádková „Lucerna“
Roku 1968 byl položen základní kámen Národnímu divadlu. Národní divadlo bylo dokončeno roku 1881, ale ještě téhož roku vyhořelo. Definitivně bylo otevřeno roku 1883. Jeho výstavba je spojena se jmény malířů Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Václav Brožík, Vojtěch Hynais a sochaři Josef Václav Myslbek, Bohuslav Snirch a další.
Ředitel ND prosazoval především realistické drama. Ladislav Stroupežnický zde uvedl veselohru „Naši furianti“ dále do repertoáru přispěla Gabriela Preissová tragédiemi „Gazdina roba“ a „Její pastorkyňa“. Klasikou českého realistického dramatu se stala „Maryša“, která je dílem bratří Aloise a Viléma Mrštíkových.
