Kristiánova legenda …
Kristiánova legenda (aneb Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily) – líčí také dějiny křesťanství na VM i v Čechách a zdůrazňuje význam panovnického přemyslovského rodu, dala podnět ke vzniku pozdějších, opět převážně svatováclavských, legend /někteří literární historici označují Kristiána až za pozdější dílo, o jeho dataci se vedou podnes spory/
– kodex Vyšehradský: bohatě ilustrovaný rukopisný výtah z bible, pořízený v souvislosti s korunovací Vratislava II.
– v Čechách staroslověnština nenabyla převažujícího postavení jako na VM, ale soupeřila s latinou. Se staroslověnštinou skoncoval až Břetislav II., který na konci 11. stol vyhnal po papežském zákazu slovanské liturgie její kněze a mnichy ze Sázavského kláštera, čímž fakticky zrušil jeho základnu staroslověnské kultury u nás.
– 1054 Velké schizma – rozkol církve na katolickou (papež Mikuláš I.) a pravoslavnou (v čele patriarcha Foeti), přičemž stsl. kultura má být definitivně nahrazena latinskou.
– 1055 Zákon o seniorátu (nástupcem má být vždy nejstarší z rodu), 1189 Statuta Konrádova (první psaný zákoník, vydán Konrádem II. Otou, v originále nedochovaná, řešila vlastnické a soudní otázky)
