LUMÍROVCI (škola kosmopolitní)
– Josef Václav Sládek (1854-1912): vystudoval přírodovědu a cizí jazyky (dvorní překladatel Shakespeara, Byron, Aj, Rj), editor almanachu Ruch → odchod do Ameriky , kde fyzicky pracoval, vydával, noviny, učil; drastická svědectví – hony na indiány apod.
– 1870 se vrátil do Prahy, novinář (Národní listy, Lumír), lektor angličtiny na VŠ
– žení se se svou láskou z dětství, ale ta za rok při porodu umírá neustále se k tomu vrací, ale mluví zakrytě
– 1. období: po smrti manželky – Jiskry na moři (1879): hraje si s myšlenkou sebevraždy
– 2. období: znovu se oženil – Sluncem a stínem (1887): sonety, téma rodinného štěstí, vyvážený pohled na svět – šťastný, ale pamatuje na své strasti
– 3. období: jednoduché, stručné texty, hovorový jazyk, chtěl se stát pěvcem národa, patos – Selské písně a české znělky (1890): znělky=sonety, univerzální mluvčí lidu
– závěr: zakladatel české poezie pro děti (není didaktická) – Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky, zároveň pesimistický pohled na svět – V zimním slunci (1897)
– zvláštní vztah k náboženství – nejprve křesťanství, pak východní náboženství (hl. zarathustrismus – tichá bolest a odchod ze světa)
