Protireformace:
– protireformace: úsilí katolické církve o potlačení reformace v 16.-18.stol. a o opětovné získání nadvlády nad větší částí Evropy, snaha podrobit jakýkoli duševní rozvoj církevní autoritě
– z literatury sice nezmizel pozemský svět ani smyslová zkušenost, ale ztrácejí svůj původní význam a smysl, poznávaná skutečnost se mění v symboly.
– poezie náboženského rozjímání a mystického vytržení: hl. Terezie z Ávily (1515-1582) a Jan od Kříže (1542-1591): představa, že největší vzepjetí lidského ducha tkví v duchovním spojení s Kristem (viz. svatební mystika Terezie z Ávily)
FRANCOUZSKÁ RENESANCE
– konec stoleté války, anglická okupace Paříže, Panna orleánská…atd.
– François Villon (1431-po r.1463): vychován knězem, který mu umožnil studia na universitě (1452 Mistrem svobodných umění), bouřlivý život studentské bohémy, toulal se po Francii s jednou z četných tlup společenských vyděděnců (při jedné šarvátce zabil kněze → trest smrti, nakonec jen vyhnanství z Paříže)
Malá závěť (1456): komická přání a odkazy přátelům i nepřátelům (satira)
