Slovník česko-německý (1834-9):
5 dílů, chtěl dokázat, že čeština má stejnou slovní zásobu jako němčina → musel si vymýšlet
– autorem prvního česky psaného sonetu, shromáždil kolem sebe skupinu básníku, kladoucích si vysoké umělecké cíle
– zastánce Rukopisů, ačkoli věděl, že jsou to falzifikáty
– poezie: Milota Zdirad Polák (1788-1856): z Jungmannova kroužku, Vznešenost přírody (1819): hymnus na přírodní řád
– historici: František Palacký (1798-1876): Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě (1836-1879): 5 dílů, 1.díl v němčině, ostatní česky; od počátků po Habsburky (1526)
– smysl existence – neustálé rozšiřování humanity (toho, čím se člověk liší od zvířete)
– demokracie ‚římanství‘ (mocenská autorita církve a papeže) a ‚němectví‘ (moc římského císařství)
– vrcholy české minulosti: husitství a činnost JB
Pavel Josef Šafařík (1795-1861): zakladatel srovnávací lit.historie, etnografie a folkloristiky, slavistika = součást národního sebeuvědomění
Slovanské starožitnosti (1836-7): 2 svazky, nejranější historie slovanských národů, přínos Slovanů evropské kultuře
