Stanislav Kostka Neumann ( 1875 – 1947 )
Básník, prozaik, publicista, překladatel, jeho tvorba nás provádí snad všemi literárními proudy. Pochází z rodiny zámožného advokáta a poslance. Přerušil studia a stal se novinářem, později spisovatelem. Od mládí se zabýval politikou. Po návratu z vězení spolupracoval s časopisem Moderní revue, později vydával časopis Nový kult. Po válce pracoval krátce jako úředník ministerstva školství, vstoupil do KSČ a věnoval se politické práci. Ovlivnil zejména rozkvět symbolistické a proletářské poezie.
Apostrofy hrdé a vášnivé – symbolistické znaky poezie.
Sen o zástupu zoufajících – víra v lid, individualismus, touha po životní harmonii a plnosti.
Kniha lesů, vod a strání – milostná přírodní poezie.
S městem za zády – fejetony.
Nové zpěvy – oslavuje moderní technickou civilizaci.
Rudé zpěvy – jeho politický postoj
Srdce a mračna, Sonáta horizontálního života – společenská aktivita před 2.sv.v.
Bezedný rok, Zamořená léta – mohli vyjít až po 2.sv.v.
