„Tristan a Izolda“
– keltská pověst
Bohatý muž Marco pověřuje svého synovce, aby mu přivedl zlatovlasou Izoldu. Tristan (synovec) a Izolda spolu na lodi vypijí nápoj lásky a beznadějně se do sebe zamilují. Tristan se jí pro svého strýce vzdá oba jsou nešťastní. Tristan odchází ze země – láskou onemocní vyšle svého přítele, aby mu Izoldu přivedl – Izolda se za ním vydá. S přítelem se dohodl že na lodi vztyčí vlajku (bílou pokud Izolda přijíždí a černou pokud ne). Tristanovi dělá společnost Izolda Běloruká, která ho miluje, ale on ji ne chce se pomstít. Tristan chodí každý den na útes, odkud je dobře vidět na moře. Později je ale už sláb a na útes nemůže. Izolda Běloruká se pomstí tím, že Tristanovi oznámí černou vlajku, i když je bílá. Tristan umírá, Izolda Zlatovlasá zemře žalem vedle něj. Izolda Běloruká lituje svého činu.
Dvorská milostná lyrika
– hluboký cit, láska k vyvolené paní, obdiv, úcta (rytířský kult ženy), často je láska neopětovaná, nešťastná, žena byla zpravidla vdaná.
