Zápisky z mrtvého domu (1860-2):
svědectví o jeho pobytu ve vyhnanství, pak chápán jako konzervativní intelektuální spisovatel
– celoživotní zájem o psychické deformace, k nimž za určitých okolností dochází
– miloval Slovany – chápal je jako kulturu spojenou s pravoslavím
– podnikl 2 cesty na Západ: zvrhlá a zkažená společnost, ale zároveň jí byl fascinován a ve svých dílech se k ní stále vracel
– závislý na hráčství
Zločin a trest (1866): „Nezabil jsem člověka, zabil jsem princip“
Idiot (1868): kníže Lev Myškin – ztělesnění krásného, ušlechtilého a mravního člověka, křesťanské pokory a moudrosti, který je však „krásný jedině proto, že je současně směšný“
Běsi (1871-2): časopisecky, román pamflet – kritika nihilismu, dějem revoluce Organizací (struktura společnosti, kde základní jednotkou jsou 4 muži a 1 jejich velitel; aby byla tato jednotka trvalá, musí členové společně spáchat vraždu, takže nikdo si nemůže dovolit zradit, jinak by byl udán. Jejich velitel je součástí další čtyřky, která má dalšího velitele atd.)
Bratři Karamazovi (1879-80): mravní problematika, otcovražda, hledání víry a s ním spojená problematika viny, součástí legenda o Velkém inkvizitorovi
