14. Tematika venkova a historická próza v 2. pol. 19. stol

a) venkovská tematika

Patří sem také Karolína Světlá (Vesnický román, Nemodlenec, Frantina, …). Viz. 13.

Karel Václav Reis
Po Karolíně Světlé nejtypičtější autor vesnických povídek a románů. Nechtěl být dáván dohromady s nějakým směrem. Hájil se ideou českosti a pravdy.
Realistický. Spory mezi generacemi. Vylíčení idilického života na venkově.
Lidé vysoce dobráčtí
Důvěřivý, plaší, stávají se oběťmi okolí, které je odstrkuje, osamělý a jejich život končí špatně.
Odstrčený – Mladý tělesně postižený muž Marian. Dokud žije jeho matka, je to dobré. Po její smrti obchází příbuzné a myslí se, že se o něj postarají. Po čase mu dávají najevo, že je obtěžuje a že si nemůžou dovolit se o něj starat. Když to pochopí, skočí do řeky a utopí se.
Kalibův zločin – Vojta Kaliba zdědí hospodářství. Ožení se s Karlou. Ta o něj moc nestojí, ale její matka má zálusk na majetek. Obě ho vydírají a ždímají, on je dobrák a snáší to. Když se ale dozví, že ho K. podvádí a jeho dítě není jeho, zabije ji. Je zároveň mstitel i oběť.
Stehle; Sirotek – Povídky v nichž jsou lidé přímo předurčeni stát se obětí.
O ztraceném ševci – Dvoudílný román. Je bláznivý a ustrašený, nejvíce se bojí své ženy. Chce propagovat češství, ale ona mu v tom brání a on ustupuje.
Pes – Po mnoha letech se objevuje v podhorské vesnici syn, který přijel z Prahy. Způsobí pozdvižení – nevl. matka si myslí, že něco chce, nebo že chce zůstat. Dává mu najevo, že nic nemají a cítí k němu nenávist. Otec je ušlápnutý a nebrání ho. Uvítá ho jen starý pes. Když se zjistí, že nic nechce, oddechnou si. Otec se stydí, že se nedokáže vzepřít.
Idylická tklivá a citová díla
Končí dobře. Příběhy z minulosti, současnost mu připadá příliš kutá. Humorná forma.
Zapadlí vlastenci – Do vesničky Pozdětína přichází učitelský mládenec (Karel Čermák), z chudé rodiny, nemohl dostudovat. Myslí, že se na něj místní budou dívat svrchu (je přivandrovalec a nic nemá). Postupně se zapojuje do vesnického života, vezme si neteř faráře (i přes nástrahy bohaté vdovy) a žijí spolu šťastně až do smrti.
Skleník – Satirická povídka, kus nábytku. Přistěhuje se mladá rodina, snaží se zapadnout, ale nemají skleník – maloměšťáci se na ně dívají skrz prsty. Rozhodnou se,že si ho také pořídí, rozjedou se do jiného města a zjistí, že už není moderní skleník, ale kredenc.
Pantáta Bezoušek – Vidí štěstí v pokojném životě v podhorské vesnici. Jeho syn ho pozve do Prahy. Veselé příhody. Svým humánním přístupem napravuje pokřivené mezilidské vztahy.
Odpudivé sobecké postavy
Žijí jen pro sebe. Do kontrastu staví nemajetné dobrosrdečné lidi. Starají se i o ostatní lidi.
Výminkáři – Cyklus povídek, mezilidské a mezigenerační vztahy. Nenávist v rodinách.
Západ – Devadesátiletý farář Kalous slouží farníkům. Českomoravská vrchovina. Veškeré naděje vkládá do synovce, chce mu farnost přenechat, ale církev nechce a posílá Kalouse pryč. To, že musí opustit místo, které má rád, vede k jeho smrti.

Tereza Nováková
Realistické povídky a romány z vesnického prostředí V Čech (Polička, Litomyšl…). Redigovala časopis Ženský svět. Popisovala prostředí česko-německého patriarchátu. Jejím synem byl Arne Novák.
Úlomky žuly
Maloměstský román – Téměř životopisné. Dcera K. H. Borovského, Zdeňka, se měla stát pokračovatelkou otce. Ona je ale obyčejná a chce klidný život. Nakonec se podřizuje národním zájmům.
Jan Jílek – Zjistí, že jeho předkové byli čeští bratři a trpěli pro víru. Změní svůj život – vážný, přemýšlivý. Stává se evangelíkem a je vězněn. Uteče do Německa, kde není pronásledován. Skutečný příběh.
Jiří Šmatlán – Tkadlec, hledá spravedlnost a boží pravdu. Nenachází ji v katolické ani jiné církvi. Obrací se tedy na pol. stranu – soc.dem.
Na Librově gruntě – Rychtář Jobek Libra. Zachycuje V Českou vesnici 19. stol (útlak, robota, daně).
Děti čistého živého – Po smrti nejstaršího syna vstupuje do sekty. Sektě se ale vůbec nic nedaří. Vůdce Kvapil se zabije.
Drašar – Tragický osud kněze za NO. Josef Václav Justin Michl. Chce pokračovat v Jungmanově tvorbě. Překáží mu církev, a tak tajně přestoupí k luteránům. Prozradí se to a je z církve vyobcován. Odstěhuje se, začíná nový a lepší život. Potom mu zemře manželka a další smutné osudy. On umírá v bídě a opuštěný.

Antal Stašek = Antonín Zeman
Podkrkonošsko. Poslanec za staročechy. Psal jen o tom, co slyšel.
Realistický. O nepoddajných lidech, kteří se dostávají do sporu s okolím. Zápas mezi Čechy a Němci.
Blouznivci našich hor – Soubor povídek. Poměry na českém venkově v 70. a 80. letech.
V temných vírech – Soc. román. Národnostní bída a konflikty.
O ševci Matouškovi a jeho přátelích – Rebelská povaha, nenáviděl vše, co bylo spojeno s vrchností. S ostatními lidmi šel 1848 na pomoc Praze. Před persekucí prchl do Německa.

Josef Holeček
Vychází z něj ruralismus.
Po 20-ti letech práce přeložil finský epos Kalevala.
Naši – Epopej o životě na jihočeském venkově. Sedlák Jan Kojan. Polovina 19. stol. 10 dílů, 12 svazků.

Karel Matěj Čapek Chod
Nepíše o venkově, ale o průmyslovém městě! Naturalismus. Působil i v Olomouci. Navazuje na francouzské naturalisty. Nenechává své hrdiny vláčet prostředím, jsou ovlivněny sexualitou, vymykající se prostředí, hrdinové na okraji společnosti. Jako první vnesl do literatury slang – pražský a také židovský žargon.
Kašpar Lén Mstitel – Zná muže, který znásilnil dceru jeho kolegy. Vezme spravedlnost do svých rukou a zabije ho. Ve druhé vypráví skoro úřední řečí o tom, jak se připravuje rozsudek nad vrahem, ale nikoho nezajímá, proč vraždil.
Turbína – Úpadek rodiny pražského průmyslníka, chudne. Vilík se rozhodne za půjčené peníze nechat zavést turbínu. Má to zachránit rodinu, nepodaří se.
Antonín Vondreje – Student (básník) se dostává na spol. žebříčku stále níže, chudne a ztratí práci. Na smrtelné posteli složí své nejlepší dílo a ožení se se svou milenkou. Podobá se postavě zbytečného člověka.
Jindrové – Otec a syn. Syn po návratu z války zjistí, že jeho milá čeká dítě s jeho otcem, ale vyrovná se ale s tím a odpustí jim.
Vilém Rozkoč – Stává se sochařem, ale časem při bohémském životě ztrácí svůj talent.
Řešany – Souvisí s předchozím románem. Povolán do války – legionář. Ale místo návratu do Prahy žije šťastně Řešanech (= Domažlice).

b) konvenční a historická próza
Konvenční – obecně přijatý, pro chudé, navazuje na knížky lidového čtení – sentimentální romány, nerealistické, o vyšší vrstvě – zkreslené, nepravdivé.

Alois Vojtěch Šmilovský
Povídky, hlavně historické. Oslavoval patriarchální vztahy a zabýval se lid. moudrostí.
Za ranních červánků – J. Dobrovský pobýval v J Čechách. Došel tam k přesvědčení, že český národ má zdravé jádro a že se zbaví závislosti.

Ignát Herman
U snědeného krámu – Martin Žemla, oběsí se.
Otec Kondelík a ženich Vejvara; Tchán Kondelík a zeť Vejvara – O typické české maloměstské společnosti.

Historická – Hodně čtenářů, velké tradice.

Josef Svátek
Z dějin vytáhl vzrušující situace. Rudolfínská a pobělohorská doba.
Majestát Rudolfa II.
Tajnosti pražské – Záhady, pověsti, pověry
Pád rodu Smiřických
Paměti katovské rodiny mydlářů

Václav Beneš Třebíčský
Záliba v husitství, perspektiva národa v tom, že bude bojovat za své češství.
V červáncích kalicha; V záři kalicha – Oslava Huse.
Trnová koruna – 30-ti letá válka. češi v cizích vojskách stáli proti jiným Čechům.
Královna Dagmar
Bludné duše – Josefínská doba, novodobí čeští kacíři, věřili, že si lidé budou rovni.

Zikmund Winter
Profesor dějepisu. Psychologicky prokreslené postavy.
Pražské obrázky – Povídkový soubor
Panečnice – Povídka
Rosina Sebranec – Povídka ze staroměstského prostředí
Mistr Kampanus – Pobělohorská doba. Jan Campanus Vodňanský brání univerzitu proti jezuitům. Předstírá přechod ke katolictví – ztratí přátele. Nezachrání ji, a tak se zabije.

Alois Jirásek
Historické povídky a romány. Jako první podepsal květnový manifest. Zvolen doživotním členem národního shromáždění.
Počátky nár. minulosti od dob mýtických
Staré pověsti české – Drží se kronik a pověstí mezi lidem. Od Čecha.
Doba husitská
Mezi proudy – Třídílné o Václavu IV
1. Dvojí dvůr – Spory mezi církví a panovníkem.
2. Syn ohnivcův – Vyostření sporu. Z pověření krále vypalovány šlechtické statky
3. Do tří hlasů – Těsně před husitstvím. Změna poměru hlasů na univerzitě.
Proti všem – Husitství, byli proti celé Evropě
Bratrstvo – Pohusitská doba, bratříci na Slovensku.
Doba pohusitská
Husitský král – Jiří z Poděbrad; 2 díly, nedokončené
V cizích službách – Bývalí husité se dali naverbovat do cizích armád.
Ze zlatého věku v Čechách – První Habsburkové, renesance
Doba pobělohorská
Skály – Na příbězích zemanské rodiny zachytil tragedii roku 1620.
Temno – Ovládnutí Čech jezuity, protireformace. Páter Goniáš x myslivec Machovec (schovával zakázané knihy).
Psohlavci – Chodsko v 17.století. Chodové po příchodu cizí šlechty museli hájit svá práva. Lomikar x Jan Sladký Kozina. Ilustroval Aleš.
Skaláci – Náchodsko, poslední velká selská bouře. Začíná NO.
Na dvoře vévodském – Společenský román. Rozmařilý život majitele, zbídačelý život chudých. Osvobození vidí v NO.
Doba NO
Jeho oblíbená doba.
F. L. Věk – 5-ti dílná epopej. Životní osudy dobrušského kupce. Z jeho syna se stává český vlastenec. Je zde vylíčen páter Vrba, Tyl. Až do r. 1816 (oficiálně dovoleno vyučovat na gymnáziích češtinu.
U nás – 4 dílné pokračování předchozího románu. Do r. 1848. Děj na čes. venkově. Kněz Havlovický.
Filozofská historie – Litomyšl, 40. léto 19. stol. Studentský život – revolučně naladěni, vznik národní gardy, táhnou na Prahu.
Z Čech až na konec světa – Přepsání Cesty pana Lva z Rozžmitálu od V. Š. z Bířkova.
Z mých pamětí – Zachycuje vše, co zažil. Dvoudílná.