6. Národní obrození- historie, jazykověda divadlo

– hospodářským a společenským předpokladem NO byl ekonomický pokrok, rozvoj výroby průmyslu a v zemědělství
– za Čecha byl považován ten kdo česky mluvil a psal
– rozvíjel se český jazyk, důraz kladen na jazykovědu
– počátky české kultury – divadlo, zábavné čtení, první knihy
– u nás vládl Josef II. a Marie Terezie

Reformy Josefa II.
– omezil moc katolické církve
– zrušení nevolnictví
– školská reforma (ukončená povinná školní docházka)
– trestní patenty

Reformy Marie Terezie
– nové centrální úřady
– založena povinná školní docházka
– povinné zapisování pohybu pozemků –tereziánský katastr

I. fáze NO (obranná)
Josef Dobrovský – jazykovědec, největší osobnost 18 a 19 století, vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a Klatovech, teologii v Praze, působil jako vychovatel ve šlechtické rodině, psal německy a latinsky, česky psal až koncem života
– Dějiny českého jazyka a literatury – dějiny české literatury, nejvíce doba veleslavínská
– podrobná mluvnice jazyka českého – mluvnické zásady (spisovná čeština)
– Základy jazyka staroslověnského – stal se zakladatelem slavistiky = jazyková disciplína, která se zabývá slovanskými jazyky

František Palacký – historik, redaktor časopisu, později historiograf
– Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě –životní dílo německy od roku 1848 česky, próza, dějiny do roku 1526

Pavel Josef Šafařík – narodil se na Slovensku, působil jako profesor v Uhrách, v Praze jako knihovník na univerzitě, žil v nouzi a strádání, byl zastánce slavistiky
– Slovanské starožitnosti – nejvýznamnější dílo, vylíčil nejstarší dějiny slovanských národů

Jan Kolár – narodil se na Slovensku, studoval v Sasku v Jeně bohoslovectví, odešel jako kněz do Pešti
– Básně – některé vypustil, cenzura by je nedovolila
– Slávy dcera – rozšířením Básní, Mína se proměnila v alegorii Slovanstva = láska tu splývá s vlasteneckým citem

František Ladislav Čelakovsky – narodil se ve Strakonicích, studoval filozofii v Praze a Českých Budějovicích (vyloučen ze studií za četbu Husovy „Postily“), pracoval jako vychovatel, redaktor, stal se profesorem slavistiky, sbíral ústní lidovou slovesnost a vydával lidovou poezii a přísloví a pořekadla
– Mudrosloví
– Ohlas písní ruských – zájem o ruskou lidovou slovesnost ! Ilja Muromec“ – ruský hrdina
– Ohlas písní českých – život venkovského lidu, písně satirické a výsměšné, písně a popěvky – míří na vrchnost
– Toman a lesní panna – balada o vášnivé lásce a tajemných přírodních silách

Václav Matěj Kramerius – novinář, týdeník „Pražské noviny“ později „Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny“, založil knihkupectví „ Česká expedice“, vydával díla starší české literatury (Letopisy trojánské)
– Noviny a časopisy – Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny, později přejmenovány na Pražské noviny“

Prokop Šedivý – psal pražské frašky
– Masné krámy – hry

II. fáze NO (ofenzivní)
– hnutí sílilo a stalo se organizovanou silou
– prohloubení demokratismu
– chtějí uzákonit spisovný jazyk a vytvořit vědu v národním jazyce

Josef Jungman – jazykovědec, studoval v Praze filozofii, působil jako profesor na gymnáziu v LTM, Praze, usiloval o zavedení češtiny do škol a úřadů
– Slovesnost – učebnice pro gymnázia (čeština i čítanka)
– Historie literatury české – vývoj české literatury chápe tu NO jako počátek nové etapy české literatury
– Slovník česko- německý -5 dílů, slova čerpal ze starší i nové literatury, z lidové řeči, přidal Novotvary

Václav Kliment Klicpera – psal historické hry ve vlasteneckém duchu
– Blaník
– Božena – zpracoval podle kronik
– Divotvorný klobouk – veselohra
– Hadrián z římsů – rytířská hra
Rukopisy
Rukopis Královédvorský – dle místa nálezu u Dvora Králové, obsahoval 6 větších epických básní
– Záboj a Slavoj – z českých dějin
– Oldřicha Boleslav – z doby historické
dále obsahoval 2 skladby lyrické- epické a 6 lyrických básní –většinou milostné

Rukopis Zelenohorský – obsahoval zlomek básně kmetů a vladyků + skladbu –
– Libušin soud – spor bratří Chrudoše a Šťáhlava

III. fáze NO (vyvrcholení)
Karel Havlíček Borovský – vystudoval gymnázium – do Prahy se zapsal do teologického semináře, jak výchovně působit na lidi, odešel do Ruska tam působil jako vychovatel, překládal od Gogola „Mrtvé duše“ vrací se zpět do Čech
– poslední Čech – kritika
– Národní noviny + příloha Šotek
– Slovan – časopis, v Kutné Hoře
– Obrazy z Rus – cestopisné reportáže
– Epigramy – krátké, útočné satirické básně

Božena Němcová – (Barbora Panklová) – narozena ve Vídni, mládí strávila na Starém Bělidle )zde chodí do školy) později vychovatelka na zámku Chvalovec, v 17 letech se vdala , měli 4 děti, studovala zvyky, pověsti a mravy. Aktivně se účastnila politického hnutí = pronásledování = stálé stěhování = slovensko, později sama v Praze
– Národní báchorky a pověsti – ( popelka, pyšná princezna, bajaja, 7 krkavců)
– Obrazy z okolí Domažlického
– Divá Bára
– Karla
– Dobrý člověk
– Pan učitel
– V zámku a podzámčí
– Babička – událost 1 roku, podtitul „Obrazy z venkovského života“, ukázat život prostých lidí, hlavní postava: babička přijíždí na Staré Bělidlo