22. Vývoj české poezie od r.1945 do současnosti

– v květnu 1945 skončila 2 světová válka, po které se z exilu začali vracet spisovatelé do Čech (Langer, Voskovec, Werich…)
– vychází tzv. vězeňská literatura ( reportáž psaná na oprátce- Julius Fučík)
– na začátku války umírá Karel Čapek v koncentračním táboře
– existovala pouze jedna platná ideologie – marxismus
– nový režim zrušil většinu literárních časopisů a potlačoval informace o kulturním dění
– mnoho osobností odešlo do exilu
– z knihoven vyřazeno mnoho knih
– spousta autorů je vězněna, hlavně katoličtí
– uvolnění poměrů nastalo v roce 1956 kdy zemřel Stalin
– na krátkou dobu se opět začali vydávat časopisy(Literární listy, Host do domu, Květen, Tvář)

Jaroslav Seifert
viz téma č. 16

František Halas
– Barikáda – báseň

Jan Drda
– Němá barikáda – soubor krátkých povídek

František Hrubín
– básník, esejista, překladatel francouzské poezie
– Stalingrad – oslavná báseň
– Jobova noc
– Hirošima

Česká poezie 1945-1968

dělí se na 3 fáze
1) poezie oficiálně vydávaná – povolená režimem
2) poezie samizdatová – poezie autorů kteří žili v Čechách, ale nesměli publikovat , šuplíková literatura, potají rozšiřována
3) exilová literatura – českých autorů kteří emigrovali

Oficiálně vydávaná poezie
Vladimír Holan
– Dokument – součástí je skladba Dík sovětskému svazu, Rudoarmějci

Jan Zahradníček
– Staré země
– La saletta
Ohnice – hlásila se k odkazu Jiřího Ortena, mluvčí byl spisovatel a literární teoretik Kamil Bednář

Skupina 42
– nejvýznamnější skupina v této době, zanikla už v roce 1948, využívá různých jazykových rovin a vytváří tak literární koláže
– Jiří Kolář – Ódy a variace
– Josef Kainar – Nové mýty, Stříhali dohola malého chlapečka

Ivan Blatný
– emigroval do Velké Británie, spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa, trpěl pocity neustálého pronásledování, byl natrvalo umístěn do ústavu
– Hledání přítomného času
– Stará bydliště
– Pomocná škola Bixley

Jiřina Hauková
– Motýl a smrt

Eduard Petiška
– později tvorba pro děti

Katoličtí autoři
Ivan Slavík
– Stín třtiny
– Osten

Ludvík Kundera
– totální kuropění
– Klínopisný lampař
Básníci všedního dne – surrealistická skupina

Jiří Štola
– čerpá náměty z prostředí střelnic a cirkusů
– Poste restarte
– Podzimníček
– Hvězda ypsilon

Miroslav Holub
– vědecký pracovník v biologickém ústavu akademie věd, profesní básně, oslavuje vědecké vynálezy v lidském těle
– Achilles a želva
– Jdi a otevři dveře
– Žít v New Yorku
– Anděl na kolečkách

Karel Šiktanc
– Žízeň
– Jak se trhá srdce
– Zaříkávání živých

Miroslav Florian
– Snubní prsten – sbírka
– Otevřený dům
– Záznam o potopě – přírodní lyrika
– Tichá pošta – řeší problémy mezilidských vztahů
Skupina mladé víno – svoji tvorbu vydala v Almanachu Mladé víno

Antonín Brousek
– v 60 letech vzniká skupina básníků, kolem časopisu Tvář a Sešity pro mladou literaturu

Jiří gruša
– zvolen předsedou Pen klubu
– Torna – sbírka
– Cvičení mučení

Petr Kabeš
– Zahrady naboso – generační problematika

Básníci kteří nepatřili k žádné skupině
Jan Skácel
– Kolik příležitostí má růže – srovnává městský a venkovský život
– Co zbylo z anděla – protiválečná závěrečná sbírka

Ivan Wernisch
– Těšení – básně
– Zimohrádek

Experimentální poezie
– pokusy o experimentální poezii, básníci pracují se slovy a písmeny

Samizdatová poezie
– vydávaná v samizdatu byla surrealistická, vznikla skupina surrealistická samizdatových autorů, byla tajná, básníci zobrazují své vlastní pocity
– Vratislav Efenberger – byl také básník a výtvarník
– Surovost života a cynismu fantasie
– Lov na černého žraloka – výbor z poezie

Spořilovští surrealisté
– další surrealistická skupina, osobností byl Zbyněk Havlíček
Egon Bondy
– nejvýznamnější postava českého undergroundu
Skupina aktual
– hlavní představitel Milan Knížek

Exilová poezie po roce 1948- 1968
– autoři odchází do ciziny kde publikují
Ivan Jelínek
– exilový básník
– V sobě Letohrad

Česká poezie od počátku 70 let do současnosti

Charakteristika doby
-na začátku 70 let došlo k tzv. normalizačnímu kursu
normalizace, došlo ke zrušení několika literárních časopisů (Listy, Host)
docházelo k vyřazování knih z knihoven (Tankový prapor)

Ludvík Vaculík
– založil Edice expedice

Olga a Václav Havlovi
– Edice Expedice
exilový autoři přispívali do exilových časopisů

Časopis – Svědectví
Časopis – Listy
Nakladatelství Index
Sixty- eight Publisher

Charta 77
– její uveřejnění bylo významným momentem, byla to reakce samizdatových autorů, že nemohou psát co chtějí, bylo to sdružení intelektuálů různých zaměření bojujících proti totalitě
– komunistický režim se snažil přinutit oficiální umělce, aby podepsali tzv. Antichartu
– v roce 1984 získal Jaroslav Seifert NC za literaturu
– literární časopisy – „Literární noviny, Tvar
– vzniklo nové sdružení českých spisovatelů Obec spisovatelů

Oficiálně vydávaná poezie op roce 1969
Jiří Žáček
– má smysl pro humor a radost, sbírky obsahují recesní humor, autor hledá zálibu v paradoxech
– Ráno moudřejší večera
– Anonymní můze
– Napjatá struna
– Ptákoviny
– Slabikář – pro děti

Josef Suchý
– Ve znamení vah
– Tváří v tvář

Jaroslav Seifert

Vladimír Holan

Oldřich Mikulášek
– Žebro Adamovo
– Agogh

Jan Skácel
– Dávné proso
– Naděje zvukovými křídly

Miroslav Holub
– Naopak
– Kam teče krev

Samizdatová a exilová poezie po roce 1969
1. samizdatová
– od roku 1969 do roku 1972 bylo z české literatury vyřazeno mnoho významných básníků
– pokud tito autoři publikují pak pouze v samizdatu

Jan Zahradníček
Zdeněk Kalista
– historik, básník a literární kritik, katolický autor
– Vězeň kamenu – sbírka
– Velká noc

Jiří Kuběna
– autor melodických veršů
– Hvězda a kříž – výbor
Karel Šiktans
Ivan Wernisch
Egon Bondy
Ivan Martin Jirous
– vlastním jménem Jindra Tma, začínal jako básník, dnes prózy
– Miluji tě k zbláznění

2. exilová
– okruh těchto básníků se po roce 1969 výrazně rozrostl
– v roce 1979 byl vydán almanach České zahraniční poezie
Ivan Blatný
Ivan Diviš
– odešel do exilu hned po roce 1968
– Thanathea – vydána v exilu
– Beránek na sněhu – básně

Karel Kryl
– – odchází do Německa, kde studoval dějiny umění a filozofii a spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa, u nás byl známí jako písničkář
– Rakovina– deska, vydal v Německu
– Bratříčku zavírej vrátka – deska, vydal v Česku