23. Vývoj české prózy od roku 1945

První vlna
– prozaická díla se obracela k válečným událostem, popisují se zážitky z koncentračních táborů, a pobytu ve vězení, z fronty

Jiří Weil
– Život s hvězdou
Edvard Valenta
– Jdi za zeleným světlem

Druhá vlna
– autoři se na válku dívají s odstupem a snaží se najít souvislosti mezi válečnou minulostí a současností

Arnošt Lustig
– Noc a naděje
– Démanty noci
– Dita Saxová – novela, 18 ti leté dívky, která se vrací z koncentračního tábora a je zklamaná svým novým životem

Josef Škvorecký
– Zbabělci- román

Jan Otčenášek
– Romeo, Julie a tma

Ladislav Fuks
– Pan Theodor Mundstock – hl. postavou je starý žid, jehož cíl je přežít válku a každý de se připravuje na život k koncentráku a v den kdy má nastoupit do transportu umírá

Vladimír Körner
– Střepiny v trávě – novela
– Slepé rameno – zákeřnost války
– Adelheid – odehrává se hned po skončení války v severomoravském pohraničí

Díla s historickou tematikou
– vychází z ideového klimatu současnosti a k současnosti se opět vrací
– jejich cíle jsou zábavné nebo výchovné a autoři píší historická díla aby unikly současnosti

Miloš Václav Kratochvíl
– náměty pro svá díla čerpá z dob Husitských
– Mistr Jan

Vladimír Neff
– pentalogie, románu
– Sňatky z rozumu

Miroslav Hanuš
– zabýval se dobou pobělohorskou
– Osud národa
– Poutník v Amsterodamu

Budovatelský román
– specifický literární žánr, který vznikl po únoru 47
– autoři měli za úkol vytvořit obraz kladného hrdiny (dělníka, rolníka)

Marie Majerová
– Cesta blesku

Marie Pujmanová
– Svítání

Jan Otčenášek
– Občan Brych

Konfrontační próza
– využívají se válečné zážitky
– jejich díla se odehrávají v autorově současnosti

Ivan Klíma
– ještě žije a píše
– Hodina ticha

Milan Kundera
– Žert
– Směšné lásky

Ludvík Vaculík
– Sekera

Humoristická próza
Jan Werich
– Famfárum – moderní pohádky
– Italské prázdniny – cestopis

Miroslav Horníček
– Dobře utajené housle – rodinné historky

František Nepil
– Jak se dělá chalupa – povídka
– Lipová alej – povídka

Vědeckofantastická literatura
Josef Nesvadba
– Einsteinův mozek
– Výprava opačným směrem

Ludvík Souček
– Cesta slepých ptáků – zabýval se možnými kontakty s mimozemskými civilizacemi

Literatura faktu
Miroslav Ivanov
– zajímají ho literárně historické problémy, záhady českých dějin

Bohumil Hrabal
– začal psát už ve 30. letech
– Skřivánek na niti – 12 povídek
– Perlička na dně – povídky
– Vábitelé
– Ostře sledované vlaky – zfilmováno
– Utrpení Starého Werthera
– Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet

Vladimír Páral
– studoval gymnázium. pracoval jako technolog, vedoucí provozu
– Šest pekelných nocí – humoristický román
– Veletrh splněných přání
– Katapult
– Soukromá vichřice
– Milenci a vrazi – zfilmováno
– Román pro každého
– Profesionální žena

Próza v samizdatu a exilu 49 – 68
– nebyla tak rozsáhlá jako poezie
– próza byla ojedinělou záležitostí

Viktor Doschl
– exilový autor, ještě žije, je židovského původu
– Hovory s Janem Masarykem
– Píseň o lítosti – román osudech 4 židovských vězňů v koncentráku

Egon Hostovský
– exilový autor
– Sedmkrát v hlavní úloze
– Nezvěstný
– Půlnoční pacient
– Dobročinný večírek – psychologické romány

Ferdinand Peroutka
– především publicista
– Oblak a valčík
– Pozdější život panny – hlavní postavou je Johanka z Arku
Česká próza 70., 80. a 90. let XX. století

Charakteristika doby
viz. téma č. 23

Oficiálně vydávaná próza po roce 69
– nová jména a nové autory
– literárním žánrem se stává Budovatelský román, dochází k menšímu zkreslování skutečnosti a postavy jsou více věrohodné

Vladimír Páral
– Mladý muž a bílá velryba
– Generální zázrak – čerpá z technického a laboratorního prostředí
– Muka obraznosti – autobiografický román
– Romeo a Julie 2300
– Země žen

Próza s historickou tematikou
Valja Stýblová
– Skalpel
– Prosím

Zdena Vrubová
– Připravte operační sál

Próza s historickými náměty
Jarmila Louková
– zabývala se dějinami antického Říma
– Není římského lidu – román
– Pod maskou smích

Ludmila Vaňková
– náměty pouze z českých dějin
– Král železný, král zlatý – trilogie

Oldřich Daněk
– Vražda v Olomouci – vražda Václava III z Přemyslovců

Vladimír Körner
– navazuje na svoji tvorbu před rokem 68
– Písečná kosa- náměty ze 13 století

Próza čerpající náměty 20 století
Ota Pavel
– profesí byl sportovní redaktor
– Smrt krásných srnců – zfilmováno
– Jak jsem potakal ryby
– Dukla mezi mrakodrapy
– Plná bedna šampaňského

Jan Otčenášek
– Když v ráji pršelo – o nezdařeném pokusu 2 intelektuálů o provozování hostince v Šumavské přírodě

Venkovská próza
– jejím vzorem byli knihy Jana Kozáka

Jiří Navrátil
– čerpá z valašského venkova
– Spálená stráň
– Štěstí
– Slib – zabývá se stěhováním venkovana do města a naopak

Antonín Bajaja
– Mluviti stříbro – z Valašska

Humoristická próza

Miroslav Horníček

František Nepil
– Střevíce z líčí
– Lipová alej

Miroslav Švandrlík
– Černí baroni – zfilmováno

Detektivní literatura
– byla málo rozšířená
Václav Erben
– Smrt talentovaného ševce

Alena Vostrá
– Než dojde k vraždě

Radek John
– nejoblíbenější
– Džínový svět – prvotina
– Memento – román varující před užíváním drog

Samizdatová a exilová próza 68 – 89
Egon Bondy
– Invalidní sourozenci

Eva Kanturková
– Přítelkyně z domu smutku – román, zfilmováno

Lenka Procházková
– psala povídky
– Jan Palach, zpráva o životě, činu a smrti českého studenta

Ivan Klíma
– ještě žije, byl redaktorem lidových novin
– Milenci na jednu noc
– Milenci na jeden den
– Má veselá jitra – autobiografické povídky
– Moje zlatá řemesla
– Moje první lásky
– Soudce z milosti – soudce který prožívá profesní i manželskou krizi

Ludvík Vaculík
– Morčata – román
– Český snář – je psáno formou deníkových zápisků

Pavel Kohout
– vycestoval do Rakouska a už se nesměl vrátit
– Kde je zakopán pes – události kolem charty 77
– Maryně – o dívce která absolvovala katovské učiliště a stala se odbornicí na násilnou smrt
– Poslední nápady svaté Kláry – dívka ze základní školy, která dokáže předvídat budoucnost

Josef Škvorecký
– pokračuje ve své tvorbě s hlavním hrdinou Danny Smiřickým
– Tankový prapor – zfilmováno
– Prima sezona – zfilmováno
– Mirákl
– Příběh inženýra lidských duší – román
– Smutek poručíka Borůvky
– konec poručíka Borůvky
– Návrat poručíka Borůvky
– hříchy pro pátera Knoxe

Česká literatura po roce 1989
– po roce 1989 přestává být literatura členěna na oficiální, samizdatovou a exilovou, protože mohou literárně tvořit všichni čeští autoři
– začínají vznikat nové časopisy a nová nakladatelství
– literatura se sjednocuje do jednoho proudu
– jsou vydávána díla autorů dříve zakázaných

Michal Viewegh
– učitel na základní škole, poté redaktor, a teď je jako jediný spisovatel z povolání
– Názory na vraždu
– Báječná léta pod psa – zfilmováno
– Výchova dívek v Čechách – zfilmováno
– Účastníci zájezdu
– Román pro ženy – zfilmováno
– každý rok píše a vydává jednu knížku

Lenka Procházková
– nejdříve působila v samizdatu
– Růžová dáma
– Oční kapky
– Přijeď ochutnat
– Smolná kniha

Halina Pawlovská
– Proč hoši pláčou