Česká literatura 90. let 19. století – moderní umělecké směry

zklamání z doby, lidé neměli nové ideály;vyhrocování politické situace-snaha o samostatnost; velký kulturní rozvoj, dosažení světové úrovně
Česká moderna – kritici Krejčí, Šalda, spisovatelé – Machar, Březina, Sova, Mrštík, Šlejhar, politici – Třebický, Pelcl, Soukup, pokrokáři – Kolman a Choc – požadavek svobody slova, odmítají napodobování, diferenciace lit. na beletrii a kritiku – minimálně se věnovali literatuře, maximálně politice
– boj za rovnoprávnost Čechů s Rakušany
– 1895 – Česká moderna – uskupení literárních umělců (nebojí se o svůj jazyk, volné uskupení), požadavek individuality, totéž v politice (politik=hotový člověk – názorově vyhraněný, jasná představa), v literatuře – svoboda slova, názoru, lit. kritika – samostatný vědní obor
– rovnoprávnost češtiny a němčiny – o jazyk se nebojíme – vytvářet díla, umět s ním pracovat
– vystupuje proti hejslovanství a kdedomování (proti vlastenectví – slovní, chtěli činy, ne slova)

Uskupené směry:
Manifest české moderny
Skupina protispolečenských buřičů – Šrámek, Dyk – proti společnosti
Dekadence – dekadentní sklony;je spojena se satanismem; Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček, Arnošt Procházka
Nový kult – sdružoval anarchisty – S. K. Neumann, Toman, Gellner, Šrámek; odmítali jakoukoliv autoritu (hlavně stát), otevřenost
(hlavně v erotice; náznaky satanismu a antimilitarismu)
Satanismus – oslava Satana, nespokojenost, 1894 proces s Omladinou – vykonstruováno, studenti byli nařčeni ze spiknutí proti
rakouské vládě – odsouzeni (S.K.Neumann) – vězení
Symbolismus – Sova, Březina
Impresionismus – Šrámek
Josef Svatopluk Machar – představitel České moderny, průkopník realismu, rozchází se názorově s Masarykem
lyrika – Confiteor I-III- z latinského zpovídám se; kritika současné doby, pocity zklamání
Čtyři knihy sonetů – členění podle ročních období, pocity zklamání – vyjadřuje dojmy celé generace (Sonet na sklonku
století – smutek z konce, Sonet o dějinách sonetů, Sonet o sobě)
Tristium Vindobona – = Vídeňské žalozpěvy; politická lyrika reagující na současný stav, skeptické
epika – Zde by měly kvést růže – kritizuje špatné sociální postavení ženy, ta je „otrokyní otroka“ (Teta, Žena, Magdalena)
Magdalena – prostitutka je lepší než její okolí, kritika pokrytectví
Svědomím věků – epický básnický cyklus-zabývá se etickými hodnotami a jejich vývojem, ukazuje to na významných
osobnostech
V záři helénského slunce – antiku považuje za vrchol lidstva
Jed z Judey – odsuzuje křesťanství
Golgata
Posel – přináší smutné zprávy, musel odejít z boje, který je předem prohraný, jeho život skončil u Thermopyl, stydí se,
smysl pro čest
– Machar hledal ideál člověka v Antice