Vyvrcholení obrozeneckých snah

Josef Kajetán Tyl
– kočovný herec, dramatik, novinář (založil časopis Květy), prozaik, byl pronásledován a vyhnán z Prahy.
– narodil se v Kutné Hoře jako syn vojenského hudebníka
– studia na filozofii zanechal a vstoupil do kočovné společnosti herců (pobýval mezi nimi dva roky)
– po dvou letech nastupuje jako úředník a v r. 1842 nastupuje do Stavovského divadla, kde měl řídit česká představení

1) dramata
a) ze současnosti, frašky
– Fidlovačka (v této hře se objevuje píseň slepého houslisty – národní hymna – Ladislav Škroup) – Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka – fraška s písněmi. Zachycuje život pražských lidových vrstev

b) historické hry
– Kutnohorští havíři – skutečná vzpoura havířů v 16. stol. Minomistr okrádá horníky i krále a ti se vzbouří – potlačeno. Vůdci v čele s havířským opatem jsou popraveni.

– Jan Hus – setkání Husa a Žižky – není pravdivé, jakoby hus předával své názory Žižkovi.

– Jan Žižka

c) Povídkové hry, báchorky

Strakonický dudák
– oslava českého lidu – síly, lásky, obětavosti a vlastenectví. Varování před přílišnou touhou po penězích. Švanda je chudý chlapec, který miluje dceru hajného Dorotku. Švanda si musí vydělat peníze, kvůli Dorotce, jeho matka víla Rosava mu očaruje dudy. Vocilka – prospěchář a zběhlý student se na Švandu přilepí a okrádá ho. Švanda se dostane na zámek, kde je princezna Zulika a zůstane tam. Dorotce umře otec a ona se s Kalafundou vydá hledat Švandu. Najde ho, ale on už ji nechce. Švanda se dostane do vězení a z něj mu pomůže opět matka. Švanda se rozhodne vydat hledat kořen lásky, který by mu vrátil Dorotku. Švanda dudy prokleje a ty ztratí svou moc. Po třetí a naposledy mu pomáhá Rosava. Hlavní myšlenkou je, že peníze špatně ovlivňují člověka.

2) Povídky (historické)
– Dekret kutnohorský
– Rozina Luthardova

3) Novinářství
– Květy (řídil je více jak deset let)

Karel Havlíček Borovský
– narodil se v Borové u Německého Brodu
– 1. významný satirik, politický novinář, lit. kritik
– začal studovat filosofii a po ukončení vstoupil do semináře – za necelý rok byl ze semináře však vyloučen
– stal se spisovatelem a novinářem
– r. 1842 odešel do Moskvy, kde se stal vychovatelem ve šlechtické rodině a byl tam dva roky
– na základě zkušeností z Ruska napsal Obrazy z Rus
– dále přeložil několik děl ruských autorů a začal psát epigramy
– v r. 1848 založil noviny – Národní noviny, které se staly mluvčím Liberální strany, v těchto novinách hájil zásadu austroslavismu
– 1848 – zatýká ho policie, odvezen do Brixenu, do r 1855 nejproduktivnější období

Vrchol tvorby: 3 rozsáhlé satirické skladby

TYROLSKÉ ELEGIE
– báseň o jeho násilném převezení do Brixenu. V této básni kritizuje vládu hlavně za absolutismus. Kritizuje četníky – jejich hloupost. Jedná se o politické verše, formou ale připomínají básně lidové protože mají jednoduchý verš.

KRÁL LÁVRA
– volné pokračování Irské lidové pověsti o králi který má dlouhé uši. Jedná se o politickou báseň ve které kritizuje hloupost a omezenost panovníka ale zároveň i tupost a omezenost poddaných. Je napsaná formou lidové písně a lidového humoru.

KŘEST SVATÉHO VLADIMÍRA
– odehrává se v Ruském prostředí, car chce aby Perun zahřměl na jeho svátek, on to neudělá a je za to popraven. Poddaní se ho přestanou bát a on vypíše konkurz na nového boha. Zástupci všech církví mu nabízejí jejich boha jako toho jediného. Zde kritizuje cara za absolutismus a přeneseně i poměry v Rakousku. Ale kritizuje i Peruna jako omezence který může být pouze sluhou. Kritizuje také církev protože každý považuje toho svého boha za jediného.

Božena Němcová
– narodila se ve Vídni a zemřela v Praze
– mládí prožila v Ratibořicích u České skalice
– v 17. letech se provdala za o 15. let staršího muže, který se jmenoval Josef Němec
– byl velmi politicky angažovaný, za což byl mnohokráte překládán na různá místa
– první skutečná prozaička, psala povídky, romantické tendence

Babička
– vzpomínka na dětství (podtitul – Obrazy venkovského života). Začíná příjezdem babičky, část je věnována popisu dní na venkově, část popisuje čtyři roční období a část je věnována obyvatelům vesnice.Dále obsahuje příběhy o Viktorce, Kristla a Míla, Hortenzie. Babička – je spravedlivá, vychovává své děti k pořádku a šetrnosti, je laskavá a moudrá, je nadšenou vlastenkou a zachovává zvyky a tradice. Ostatní hlavní postavy (rodiče a paní kněžna) ustupují do pozadí.
– po smrti svého syna Hynka. Toto dílo je pro ní únikem z kruté reality. Je to idylické dílo, např. vztah Barunky a matky. Způsob života na venkově popisuje v průběhu 1 roku.
– staví proti sobě idylický život Proškových proti nepříliš šťastnému životu panstva na zámku (kněžna: „Šťastná to žena!“)

povídka Karla
– matka svého syna vydává od dětství za děvče, aby nemusel na vojnu. Když chlapec dospěje, zamiluje se do dívky a tím vyjde vše najevo a chlapec vojně neujde.

Divá Bára
– zachycení vesnických pověr (Polednice, strašidlo), života, stojí proti sobě postavy kladné (Elška, Jozífek, Bára, farář) a záporné (kostelníková – matka Jozífka), ale i záporné postavy se na konci smiřují s Bárou, ukázáno, že člověk si má stát za svou láskou a bojovat za ni (Elška), idealizace postav, které jako kdyby neměly žádné špatné vlastnosti – Elška, Bára. Bára popírá pasivní úlohu ženy ve společnosti.

V zámku a podzámčí
– realistická povídka
– kontrast zámek x podzámčí, sociální rozdíly na vsi
– zobrazení egoismu zbohatlíků proti přátelství chudiny

Sběratelství – ústní lidová slovesnost (stěhování)
– studovala zvyky, obyčeje, písně
– Chodsko: – Národopisné obrázky
– Obrazy z okolí Domažlického
– lidová kontrola, otázky sociální
Slovensko: Články o Slovensku
– národopisné studie
– folklór (pohádky a pověsti)
– Národní báchorky a pověsti
– umělecky je upravovala (dobro vítězí nad zlem)
Slovenské pohádky a pověsti