Moderní básnické směry 1. pol. 20. stol.Futurismus,Kubismus…

doznívají individualisté, pak nastupuje futurismus, kubismus, kubofuturismus, dadaismus, surrealismus, civilismus (Whitman, Volta), vitalismus
– je třeba zmínit i český poetismus (Teige, Nezval, Seifert, Biebl)
– výtvarné umění spojeno s poezií
– umění vnímaní reality – jiný přístup k ní, originální přístup k realitě
– vůdčí osoba Apollinaire

cit: ,, Kubisté rozpárali břicho přírodě a zapomněli jej sešít.“

– vnímání – intenzivnější a hlubší vjem

Futurismus
– vznik v Itálii 1909
– básník Fillippo Marinetti: – vydal manifest futurismu:
– požadavky: krása neklidu, rychlosti a boje, poezie odvahy a revolta
– oslava moderní techniky, pohybu (auto), rychlosti, nebezpečí, napětí
– žádná skladba, sloveso jen v infinitivu, žádné přídavné jméno, chaos ve skladbě, žádná interpunkce
– zavrhoval všechny hisorické tradice, boří se všechny řády
– př.: Majakovský

Kubismus
– vnímání reality jinak – rozložení vnější reality na geometrické tvary, v přírodě jsou zákl. geometr. tvary (trojúhelník, čtverec, hranol, kužel, válec)
– předchůdce: malíř: Paul Cézanne – v přírodě jsou 3 zákl. tvary (koule, kužel, válec)
– je třeba se naučit kreslit zákl. tvary a pak ostatní
– základy v geometrii, perspektiva, prostor
– představitelé: Pablo Picasso – obraz Guerenica, portrét ženy
Georges Braque
Josef Čapek, Václav Špála, Rudolf Kremlička

Kubofuturismus
Guillama Apollinaira – spojení výtvarného a slovesného umění
– nemanželský syn Polky
– mládí v Monaku, žil v Paříži, dobrodružný život, cestoval, i Praha
– v 1. sv. válce – dělostřelec – zraněn
– po válce umírá na španělskou chřipku
– propagoval výtv. umění kubismus a futurismus
– psal básně, dramata, esesje
– rozbíjel tradiční formy, dokázal vystihnout podstatu
– básně tvoří svébytný celek (nezávislé)
– fantazie, hra se slovy, pracuje s asociací
– vznikají kaligramy (výtv. + sloves. umění) = básně psané do tvarů
– tvůrce polytematické skladby

dílo: sbírka: Kaligramy
sbírka: Alkoholy – Pásmo
– vyjadřuje rytmus moderní doby – den a noc v Paříži
– není interpunkce, počet veršů dle námětu (hodně důležité)
– není to klasická kompozice
– vzal moderní symbol – Pastýřka Eiffelka
– automobily jsou podle něj už antické – je jich hodně => klasika
– princip asociace (na něco myslí a vybaví se mu něco jiného) – proud nápadů, obrazů, postřehů
– pásmo nesouvislých myšlenek
– polytematická báseň (moderní život v Paříži – pestrý , barevný život)
– přeložil K. Čapek
– záměr: vyjádření radosti ze života, smyslové opojení, okouzlení životem à lyrický výraz nové skutečnosti a doby i snu, obdiv k civilizaci, touha po životě
– volný spontánní proud představ, dojmů, pocitů, vzpomínek, každodenních zážitků, úvah (spojování představ), prolínání časových rovin, pocit radosti, nostalgie
– životní zažity se mísí se snovými obrazy, dynamičnost, tempo moder. doby, nejsou rozdíly mezi lyrikou a epikou
– jazyk hovorový, lidový, technické výrazy, archaismy, neologismy
– i moderní člověk hledá víru (ale jinou)

Básně pro Madeleine – verš volný, metafory (abstraktní, vnitřní podobnost fantazie), básně o skutečné ženě , erotické

Dadaismus
– zakladatel Tristan Tzara – Francouz rumunského původu , metoda stříhaní
– vznik ve Švýcarsku, smysl burcovat, šokovat
– dada = hloupost
– trochu umělecká provokace
– v 1. sv. v. – protest proti všemu, osvobodit člověka a pobavit ho
– manifest

Surrealismus
= nadrealismus
– zrozen ve Francii, zakladatel Francouz André Breton
– vychází z nauky Sikmunda Freuda – zabývá se lidským podvědomím a sny
– je čistý psychický automatismus, který přesnou vědeckou metodou chce zjistit vznik a průběh lidského myšlení
– tok myšlení bez souvislostí – tak jak básníka to napadne, tak to napíše
– myšlenky nedávají smysl, zachytit stav svého nitra, používání erotických námětů, fantastický svět
André Breton
dílo: Revolver s bílými vlasy – Volná láska – popis ženy, óda na ženu, věnuje se kráse a jejímu

,,Žena uvolňovala imaginaci básníků do rozměrů dosud nevídaných.“

– metafora: Má žena se kšticí hořícího lesa.

dadaismus x surrealismus
– nepracuje s podvědomím (není psychoanalýza)
– je to hra, absurdita, šok