Vědecký realismus
T. G. Masaryk – 1. československý prezident, pocházel z Hodonína, studoval ve Vídni, byl v Americe, představitel Realistické strany, Hilsneriáda – postavil se za to, aby měl Hilsner poctivý soud
Česká otázka, Jan Hus, Karel Havlíček
pozdější inspirace: Eliška Krásnohorská – Hubička
slovesa – slova dějového významu, vyjadřují činnost, stav, změny stavu; děj probíhající, který proběhne a který proběhl
vyjadřují osobu, číslo, čas, způsob, rod a vid; ve větě funkce přísudku; infinitiv může mít i jiné funkce (doplněk, předmět atd.)
typy sloves: plnovýznamová – mají samostatný věcný význam (bezpředmětová – jít, předmětová (přechodná – předmět ve 4. pádu – nést vodu; nepřechodná – předmět v jiném pádě – dosáhnout cíle)); pomocná – ve spojení s jinými plnovýznamovými slovesy – vlastní pomocní (být), modální (chtít), fázová (vyjadřují fáze plvz. slovesa – začít); zvratná – spojena s tvarem zvratných sloves (mýt se)
vid – nedokonavý-děj neohraničený-padá;mohou vyjadřovat přítomnost (čte), budoucnost buďto opisem (budu číst) nebo předponou (ponesu)
dokonavý-děj časově ohraničený(padne), nemohou vyjadřovat přítomnost, ale jen děj uskutečněný(dočetl jsem) a neuskutečněný (dočtu)
slovesné tvary-určité(tvary oznamovacího, rozkazovacího a podmiňovacího způsobu),neurčité(infinitiv, přechodníky, příčestí minulé a trpné)
jednoduché – jen tvar plnovýznamového slovesa; složené – obsahují navíc tvar pomocného slovesa; všechny slovesné tvary se
tvoří od slovesných kmenů (přítomný, minulý a infinitivní)
mluvnické kategorie sloves – Kostka str. 48-52 (tato maturitní otázka je bez přechodníkových konstrukcí)
