Anglické drama (Alžbětínské drama)

Christopher Marlowe (1564 – 1593)
– ateista, velmi bouřlivý, volnomyšlenkář
– zavražděn kvůli dluhům
– zavedl Fausta
– používal blankvers – důležitý je rytmus, nikoli rým
– ‘‘Edward II.‘‘ – vysoká dynamičnost
– ‘‘Žid z Malty‘‘ – zachycuje vztah k Židům

Ben Johnson (1572 – 1637)
– psal hry na objednávku krále Jakuba I.
– dramatik i herec
– ‘‘Lišák‘‘
– ‘‘Tichá nevěsta‘‘ – dobová komedie

William Shakespeare (1564 – 1616)
– narozen ve Stratfordu
– zpočátku psal komedie u kočovného divadla, které hrálo pro šlechtu
– pozván králem – glejt – Královské divadlo
– pevná divadelní budova – Globe Theatre
– jazyk: u boháčů – čistý a spisovný, u řemeslníků – vulgárnější, u žebráků – velmi svérázný
– používal blankvers
– objevují se psychologické charaktery postav
– v 1. období – postavy nemají vlastní osud
– v 2. období – vize postav, předurčený osud
– 1. fáze – do roku 1600 – komedie, optimismus – ‘‘Komedie plná omylů‘‘, ‘‘Zkrocení zlé ženy‘‘, ‘‘Sen noci svatojánské‘‘, ‘‘Mnoho povyku pro nic‘‘, ‘‘Kupec benátský‘‘, historické hry – ‘‘Jindřich IV.‘‘, ‘‘Jindřich VI.‘‘, ‘‘Richard III.‘‘, ‘‘Julius Caesar‘‘, první tragédie – ‘‘Romeo a Julie‘‘
– 2. fáze – 1600 – 1608 – období manýrismu, pesimismus, zklamání, nejlepší tragédie – ‘‘Macbeth‘‘ – příběh o touze po moci, ‘‘Othello‘‘ – černošský vojevůdce se zamiluje do benátské princezny, myslí si, že je mu nevěrná, a proto ji uškrtí, ‘‘Hamlet‘‘, ‘‘Král Lear‘‘ – připomíná Sůl nad zlato, historické hry – ‘‘Antonius a Cleopatra‘‘, veselohry – ‘‘Veselé paničky windsorské‘‘ – hl. postavou Falstaff – rytíř veselé postavy, ‘‘Večer tříkrálový‘‘, ‘‘Konec vše napraví‘‘
– 3. fáze – vyrovnává se se svými problémy – ‘‘Zimní pohádka‘‘ – odehrává se v ‘Čechách‘, ‘‘Bouře‘‘, ‘‘Cymbelín‘‘
– hry neodpovídají Aristotelovské jednotě 3 veličin – místa, času a děje
– svobodná vůle a zodpovědnost hlavních postav
– velmi složité, až překombinované zápletky
– nadpřirozené bytosti