Vývoj světového dramatu

Za počátek dramatické tvorby můžeme považovat vznik řeckého divadla. To vznikalo v souvislosti se slavnostmi zasvěcenými bohu vína a veselí Dionýsovi, které se konaly koncem měsíce března. Při závěrečných obřadech přednášel sbor pěvců, oblečených do kozích kůží, písně doprovázené tancem, zvané dithyramby (většinou oslavné písně určené bohům). Z těchto dithyrambů se postupně vyvinulo divadelní představení.
– drama – odvozeno od ‘‘k drao‘‘ – činit, konat, jednat
– utváří se monologem, dialogem a scénickými poznámkami
– tragoidia (kozlí tanec, kozlí píseň) – zobrazení nepřátel a člověka, kteří spolu bojují, sbor + protagonista – dialog, součásti – 1. Prolog (1 herec), 2. Parod (chór), 3. Epizody (epizody + písně chóru), 4. Exodos – triumfální závěr
– pómós – posměšná, pijácká píseň, reagující na realitu – základ komedie
– komoidia – komedie, často komentující politické rozpory

Představení byla prezentována v rámci soutěže o nejlepší dramatickou hru
– 1. den – komedie – 24 členů
– 2.,3.,4. den – tragédie – 12-15 členů
– v porotě 10 občanů – na základě zvolení
– soutěžilo 5 autorů komedií a 3 autoři tragédií (hry trvaly několik hodin)
– vítěz soutěže získal vavřínový věnec a skromný obnos peněz, za který byl povinen uspořádat hostinu

Byla dodržována Aristotelova jednota 3 veličin – místa, času a děje