František Hrubín (1910 – 1971)
básník, prozaik, publicista, dramatik, překladatel, tvorba i pro děti
– vyrůstal v Lešanech, byl spjat s Posázavím; v povál. tvorbě Třeboňsko
– poezie vystavěná na kontrastech (láska a smrt, touha a skutečnost, země a vesmír)
– motivy: příroda, žena, Praha; stojí mimo všechny proudy
– po osvobození
• Jobova noc – obraz protektorátních Čech; Job – neprovinil se, ale přesto je zkoušen životem (z Bible)
• Hirošima – b., 1948. Kontrast atomové smrti a touhy žít; b. kritizována (příliš pesimistická).
– 50. léta
• Můj zpěv – intimní zpověď člověka překonávajícího smutek a úzkost; J. Čechy
• b.Zpěv lásky k životu – okouzlení světem, přírodou, láskou; i po smrti půjde život dál, dílo člověka zůstává
• b.Proměna – prolínání dávného mýtu se souč. (letní neděle u vody, novinová zpráva o atomovém pokusu)
– 60. léta
• Až do konce lásky – milostná lyrika, úvahy o životě a poezii; melodičnost
• Romance pro křídlovku – poéma. Začíná citátem z Ovidia, výčtem postav: František (autor), jeho umírající dědeček, Terina od kolotoče, Viktor – F. sok, Tonka – chce F. uhnat pro sebe. Přijede pouť, František se zamiluje do Teriny od kolotoče, …, po čase se F. dozvídá, že Terina zemřela. Usmíření s Viktorem. Složité prolínání časových rovin. Protiklady: láska – smrt.
