Moderní umělecké směry v 90.letech 19.stol., česká poezie na přelomu 19. a 20. století

Maturitní otázka č. 14
Moderní umělecké směry v 90. letech 19. století, česká poezie na přelomu 19.a 20. století

dosavadní úspěšný rozvoj společnosti umožňoval optimistický pohled na skutečnost, ale na konci století nastala změna:
rychlé životní tempo
konkurenční boj
katastrofické představy
chaos a desorientace
růst napětí a neshod a kritické pozornosti
z těchto skutečností vznikl pesimistický životní pocit, beznaděj

Filosofové
1. Arthur Schopenhauer
jeden z nejmódnějších filosofů té doby
popíral možnost rozumového povstání
možnosti vědy viděl jako nedoceněné
popíral historický pokrok
Dílo:
Svět jako vůle představa
vyjadřuje zde pochmurný názor na život, který odpovídal náladám mezi lidmi na sklonku minulého století

2. Friedrich Nitzsche
německý filozof, který působil pronikavě na myšlení té doby
vytvořil nesourodé esejistické dílo, kde předložil svoje myšlenky
tvůrce pojmu nadčlověk (člověk, který svými schopnostmi vyniká nad ostatními)
odmítal měšťáky, pro jejich špatnou morálku, vytvořil si obdiv k radikální inteligenci
Dílo:
Zrození tragédie z ducha hudby
v tomto díle si vytvořil názor na tragédii a antické umění
rozlišoval umění apollinské (jasné, vyrovnané a harmonické) a umění dionýské (vášnivé, nespoutané, disharmonické)

Tak pravil Zarathustra, Soumrak bohů
názory z tohoto díla zneužili italští a němečtí fašisté

3. Henri Bergson
postavil se proti pozitivistickému racionalismu, pesimistický náhled na život
pro lepší poznání světa doporučuje intuici
podle jeho názoru se vývoj světa nedá odvodit žádnými nadpřirozenými příčinami, ale přirozenými životními pudy.
umění chápal jako proces vzpomínání a snění, nikoli jako napodobování přírod

Moderní literární směry

I. IMPRESIONISMUS
název pochází z latiny a v překladu znamená dojem

a) malířství
klade důraz na světlo
zachycuje bezprostřední dojem, okamžitou náladu
barvy jsou světlé, hra světel a stínu
motivy: přírodní, portréty, atmosféra kaváren, restaurací
technika malování: nanášení barev, skvrn, aby zachytily prchavost dojmu

Eduard Manet
Snídaně v trávě

Claude Monet
Imprese

b) literatura
sdělení bezprostředního subjektivního dojmu, vyjádření okamžité nálady, neopakovatelné chvíle (smutek, radost, melancholie, nostalgie)
potlačení rozumové účasti na obsahu
volné řazení zrakových a sluchových dojmů
v popředí lyrika, lyrizace prózy
synesteze: vnímání zároveň několika smysly
básníci: P. Verlaine, A. Sova, K. Hlaváček, F. Šrámek

c) architektura
jedním z představitelů byl ANTONIO GAUDI
památky:

Praha:
Výstaviště, Hlavní nádraží, Obecní dům, Zlatá husa, Pařížská ulice, pražské Vinohrady

d) sochařství:

August Rodin
Brána pekel (Božská komedie), Balzac, Milenci

F. Bílek
pomník J. A. Komenského

Šaloun
sousoší J. Hus na Staroměstském náměstí

II. SYMBOLISMUS
vychází z názorů Shopenauera
vyjadřuje všechny jevy našeho života pomocí určitých symbolů, náznaků, obrazových pojmenování
předpokládá existenci jiného světa než je náš
symboly mají poukázat na úzkou vnitřní souvislost mezi skutečným a nadpřirozeným světem
důraz leží na poezii, a na hudebnosti verše, používá se volný verš
podle autorů symbolismu je umělec ten, kterým jakýmkoli způsobem zastupuje nadpřirozený svět
básníci: Ch. Baudelaire, P. Verlaine, A. Rimbaud, S. Mallarmé, O. Březina, A. Sova, K. Hlaváček

III. DEKADENCE
subjektivní prožitek, zalíbení v náladách smutku, skepse, nudy, marnosti
převažuje světáctví
umělec musí být výstřední
úsilí o čisté umění
básníci: p. Verlaine, S Mallarmé, O. Wilde, Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic

Prokletí básníci

Charles Baudelaire (1821 – 1867)
francouzský básník a překladatel
kritik positivismu a zjednodušeného realistického pohledu na skutečnost
jeho díla obsahují prvky romantismu ale byl nepřítelem romantické vášně a sentimentality
kritizoval měšťácký život
žil v Paříži, kde prožíval bohémský život (život bez starostní co bude následovat další den)
Dílo:
Květy zla
vyvolala pobouření za což byl autor odsouzen k pokutě
spojení představy krásy a zla, provokující otevřenost
pokusil se najít krásu i v prostředí pařížské velkoměstské bídy, v děsivých obrazech ubohých starců, pod hadry žebráků

Paul Verlaine (1844 – 1896)
představitel symbolismu
žil bohémských způsobem života
podnikal toulky Evropou se svým partnerem Rimbaudem, ze kterým prožíval homosexuální vtah a za jehož postřelení v jedné z roztržek byl poslán do vězení
byl mistrem náladovosti v poezii
na rozdíl od Baudelaira nepředstavoval typ intelektuálního básníka, ale naopak básníka náladového a bezprostředního
Dílo:
Saturnské básně, Galantní slavnosti
návaznost na Huga a Baudelairna

Romance beze slov
spontánně přibližuje svůj vztah s Rimbaudem

Moudrost
tato báseň vznikla ve vězení, kde se Verlain obrací ke kresťanství

Jean Arthur Rimbaud (1854 – 1891)
francouzský básník, který je považován za zakladatele symbolismu
byl prvním čistým lirikem
vyrůstal v neúplné rodině, byl vychováván pouze matkou
velmi mladý odešel do Paříže, kde se stal členem komuny a zde také poznal Verlaina
celé své dílo vytvořil mezi 16 a 20 rokem života, potom se umělecky odmlčel a vedl dobrodružný život koloniálního vojáka, tuláka a obchodníka se zbraněmi

Dílo:
jeho díla patří k nepozoruhodnějším uměleckým jevům druhé poloviny 19. století
jeho dílo se vyznačuje neobyčejnou obrazností, smělými metaforami, které spojují zvuky a barvy a dalšími básnickými jevy

Iluminace
toto dílo původně vycházelo jen v časopisech
po jeho smrti ho vydal Verlaine a popisuje určité výjevy lidského života
nejznámější básní z této sbírky, je báseň Opilý koráb (snová báseň, fantazie, obrazotvornost, obraz bouřlivé plavby, ačkoli autor nikdy moře neviděl)

Česká moderna
vydána v roce 1895 (Machar, Sova, Březina, F. X. Šalda)
byla vydána bez jednotného uměleckého programu, autoři byly různorodě zaměřeni
jednotícím prvkem byl rozchod s vládnoucí politikou
vznikaly polemické srážky z představiteli politiky
odlišnost od předchozí generace (ostré útoky proti lumírovcům a realistům), navazovali na Havlíčka a Nerudu
požadovali právo na osobité pojetí tvorby – individualismus
podle jejich názoru má být i kritika uměleckým dílem
snažili se naučit soudobé umělce aby nepřebírali cizí vzory „Buď svým a buď to ty, a aby nemluvili o vlastenectví, „Buď svým a budeš Českým
odmítali vlastenecká hesla starší generace

Jan Svatopluk Machar (1864 – 1942)
český básník, prozaik, novinář, patřil k mladé generaci, která podepsala Manifest české moderny
narodil se v rodině mlynářského stárka v Kolíně
studoval v Praze na gymnáziu, ale brzy ho musel změnit, jelikož se neshodl s katechetou, a uchovával si nenávist k křesťanství, působil jako úředník 30 let ve Vídní, kde si vytvořil odpor k Rakousku-Uhersku
za ČSR byl generálním inspektorem čs. armády
neshodl se s Masarykem – uzavřel se do individualismu a hlásil se k radikální pravici
při pobytu ve Vídni si uvědomil svůj vztah k národu a porovnával politické poměry jinde v Evropě a zachoval si skeptický postoj, byl radikálním stoupencem samostatného čs. národa
před 1. světovou válkou nepřítel prázdného vlastenectví
obdivoval velké postavy dějin
Dílo:
Confiteor I-III
lyrický deník moderního člověka
formou osobní zpovědi vyjadřuje básník nevíru ve společenské ideály
básník zde odmítá uznávané národní ideály a estetické hodnoty

Čtyři knihy sonetů
projevuje zde své zklamání z moderní civilizace a pocity zbytečného člověka, který se potácí mezi horečnou prací a nudou.

Tristium Vindobona
básník s v tomto díle uvědomil svůj vztah k národu, vzpomínka na básníka Ovídia

Zde by měly kvést růže
toto dílo věnoval ženám, ve kterých objevuje pasivní bytost obdařenou bohatým citem, který se však nemůže rozvinout a stále se střetává s drsnou životní realitou

Magdaléna
kritika maloměšťácké morálky ,která odsuzuje padlou ženu, mravně čistší než je sama pokrytecká společnost.

Svědomí věků
vznikla po roce 1900, kdy došlo v Macharově poezii k základnímu obratu, způsobené rozpadem České moderny
zachycuje jednotlivé doby vývoje lidstva
návaznost na Hugovy Legendy věků

Ón Napoleón
jedno z děl, které zobrazuje velké postavy světových ději, ke kterým Machar choval obdiv
toto dílo je věnováno Napoleonovy

Kam to spěje
jedna z posledních Macharových knih, na níž je znát úpadek jeho umělecké tvorby
vznikla k ní i kritika „Kam to spěje Machar“

Antonín Sova (1864 – 1928)
český básník prozaik, který prošel všemi uměleckými směry kromě naturalismu
narodil se v učitelské rodině v jihočeském Pacově a Jižní Čechy si velmi oblíbil
studoval práva, které ale nedokončil z důvodů nedostatku finančních prostředků
po jejich ukončení prošel několika zaměstnáními, pracoval v kanceláři Ottova naučného slovníku, nakonec pracoval jako ředitel Městské knihovny v Praze
trpěl vážnou chorobou, která ovlivnila jeho společenský život
skončil na invalidních vozíku ale na kolena ho nejvíce srazila událost, kdy ho opustila žena i s dítětem
jeho citlivou básnickou vnímavost poznamenal citlivý vtah k hudbě, který sdělil po otci
začínal jako impresionistický básník přírody rodného kraje
byl velmi ovlivněn životními okolnostmi, rozpory velkoměstské civilizace a sociální bídou, která ho obklopovala
byl velkým vlastencem, snaha o osvobození českého národa
Dílo:
a) Realismus:
Realistické sloky
spodobnění rozporů velkoměstské civilizace a sociální bídy, která ho obklopovala

b) Impresionismus:
Květy intimních nálad
spodobnění rozporů velkoměstské civilizace a sociální bídy, která ho obklopovala

Z mého kraje
vzpomínka na rodný kraj
objevuje stopy práce a úsilí minulé generace

Soucit i vzdor
vyjádření básníkových vnitřních pocitů: zklamání, ale i probuzené revoltující úsilí

c) Dekadence:
Zlomená duše
autobiografické dílo
básník zde obhajuje svojí generaci

d) Symbolismus:
Vybouřené smutky
Sova komentuje soudobé události a hořce uvažuje o postavení básníka v měšťanské společnosti
stylizuje se do postavy poutníka, který je smrtelně raněn a vyštván společností na horu snů

Údolí nového království
volné pokračování předchozího díla
poutník sestupuje na zem, aby našel cestu z osamění k lidem

Družství odvahy
reakce na revoluční události v Rusku

Zpěvy domova
vznikla za první světové války
zabývá vlasteneckými otázkami

Ještě jednou se vrátíme
obsahuje báseň „Kdo ti tak rozcuchal tvé vlasy“

Otokar Březina (1868 – 1929)
český básník představitel Symbolismu
vlastním jménem Václav Jebavý
narodil se v Počátkách na Českomoravské vrchovině v rodině chudého obuvníka
oba rodiče mu zemřeli, zklamání prožil i v milostném životě
studoval na reálce v Telči a potom se stal učitelem v Nové Říši na Moravě a posléze v Jaroměřicích
v klášteře studoval orientální literaturu
se svým povoláním nebyl spokojen, jelikož žil v ústraní od kulturních center,
nedostatky se snažil kompenzovat svou tvorbou, které ho vynesla až mezi největší básníky světové poezie
Dílo:
svou literární dráhu začínal pod pseudonymem Václav Donšovskký
jeho tvorba nebyla ze začátku pochopena, ale nakonec překonal svou dobu
v roce 2000 vyšla sbírka jeho korespondence s učitelkou Ludmilou která byla o 8 let mladší, vykali si
celé své dílo napsal během 5 let

Tajemné dálky
v této knize básník vzpomíná se smutkem na mládí, jež uplynulo v chudobě, bez radosti (smrt rodičů, nenaplněný milostný vztah)
kniha byla přijata s odporem a posměchem

Svítání na západě
básník zde polemizuje nad smrtí, o níž je přesvědčen, že je vysvobození
s pozemských starostí

Větry od pólů
toto dílo patří k jeho nejabstraktnějším
básník zde polemizuje nad smyslem života

Stavitelé chrámů
básník zde věří v lepší budoucnost

Ruce
ruce všech lidí tvoří řetěz
ve spojení všech kultur vyjadřoval možnost trvalého míru

Úryvek básně Moje Matka:
Šla žitím matka má, jak kajícnice smutná,
den její neměl vůně, barev, květů, jasů,
Plod žití suchý jen, jenž jak popel chutná,
bez osvěžení, trhala ze stromů času

O jak tvoje kdys i moje cesta smutná
bez vůně, den je můj, bez barev, květů jasů,
plod žití suchý jen, jenž jak popel chutná,
bez osvěžení, trhala se stromů času.

Karel Hlaváček (1874 – 1898)
český básník, přestavitel dekadence
pocházel z chudé rodiny
studoval na reálce moderní literaturu a jazyky
měl mimořádné výtvarné nadání a k hudbě, což uplatnil ve svých dílech (v jeho některých dílech se objevují tóny hudebního nástroje
člen skupiny kolem časopisu Moderní Revue (s Arnoštem Procházkou, Jiřím Karáskem ze Lvovic
zemřel předčasně na tuberkulózu
Dílo:
Sokolské sonety
v tomto díle vzdává hold myšlence sokolství
ukazuje se zde básníkův obrovský talent
díla se zřekl

Pozdě k ránu
vyjadřuje zde smutek z konce století
je to snová báseň

Mstivá Kantiléna
v tomto díle se navrací do historie
postavil se za gézy (nizozemské žebráky), kteří brání svůj národ proti Španělským nájezdům

Žalmy
tato sbírka byla vydána až po autorově smrti a obsahuje některé básníkovi básně, s pocity blízké a neodvratné smrti
nechybí zde náboženská symbolika.

František Gellner (1881 – 1914)
český básník, prozaik a novinář, karikaturista
hlavní představitel generace anarchistických buřičů (skupina básníků, která žila bohémským životem, provokace veřejnosti, scházeli se ve vile S. K. Nojmana)
padl za první světové války (byl prohlášen za nezvěstného)
Dílo:
Po nás ať přijde potopa, Radosti života, Nové verše
vyjádření úpadku své generace
bohémská reakce na měšťácký způsob života.

Cesta do hor a jiné povídky, Don Juan
prozrazují autorův ironický pohled na lidské slabosti a jejich tragikomičnost.

Úryvek básně od Gellnera:
Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
Já držím pohár ve své dlani,
své srdce, které přetéká

Viktor Dyk (1877 – 1931)
český básník, dramatik, prozaik a novinář
narodil se v Pšovce u Mělníka
po maturitě studoval Práva,
ve svém mládí člen skupiny anarchističtí buřiči, později se od nich odklonil
ve svém díle zdůrazňoval význam individualismu a rozčarování z politického života
věnoval se novinářství a politickému životu jako příslušník radikálně pokrokové strany
za první světové války byl vězněn
v době první republiky pracoval jako novinář
tragicky zahynul při koupání v Jugoslávii
Dílo:
A porta inferi, Síla Života, Marnosti

Buřiči
vliv anarchistického hnutí ve kterém působil

Milá sedmi loupežníků
balada o dívce, která miluje i zrazuje a přivádí na šibenici své druhy jen proto,aby se mstila za úkladné zavraždění svého přítele

Satiry a Sarkasmy, Pohádky z naší vesnice
ironicky komentuje dobové dění, prodejnost politiků
zamýšlí se nad národním osudem

Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno
sbírky z válečných let
inspirace první světovou válkou
vyjadřuje přání aby český stát byl samostatný

Devátá vlna
básník zde předvídá svou smrt, která za nedlouho přišla

Konec Kackenschmidův, Prosinec
dokumentární romány, které zachycují postoj mladé generace

Zmoudření Dona Quijota
básník zde touží po ušlechtilosti a kráse, ale svého přání nedosáhne

Krysař
přepracované staré německé pověsti
dějištěm je městečko Hammeln.
Obsah:
Do tohoto města přichází Krysař, který se mstí za to, že byl měšťany oklamán a za zklamanou lásku Svou píšťalou omámí obyvatele městečka a vyláká je do propasti. Zachrání se pouze starý rybář (Jörgen), který vnímá realitu se zpožděním jednoho dne. Dále přežije malé zapomenuté nemluvně, kterého se rybář ujme.

Karel Toman (1877 – 1946)
vlastním jménem Antonín Řezníček
český básník, ve svém mládí blízký skupině anarchističtí buřiči
narodil se v dělnické rodině v Kakovicích u Slaného
mládí prožil na vesnici ve vztahu s přírodou a venkovskou prací
studoval gymnázium ve Slaném a v Příbrami, poté studoval práva v Praze, která ale nedokončil
vedl bohémský život, střídal úřednické a redaktorské zaměstnání
toulal se po Evropských metropolích, hlavně po Francii
po první světové válce pracoval v knihovně Národního muzea, později působil jako nezávislí spisovatel
Dílo:
napsal 10 útlých básnických sbírek, které by se vešly do jedné knihy
básník si verše pečlivě promýšlel a vybrušoval jejich formu
jeho básně vznikají dlouhým zráním, neimprovizuje

Pohádky krve
ve sbírce se odráží básníkův vztah k dekadenci a symbolismu, ale projevuje se zde láska k ženě a životu
toman vyzdvihuje erotiku a kritizuje měšťácké pokrytectví : žena si sama volí svůj osud, jde za hlasem krve

Torzo života
nový typ milostné poezie, láska jako rovnoměrný vztah dvou mladých lidí

Melancholická pouť
zážitky z jeho putováním po evropských metropolích

Sluneční hodiny
projevuje se zápas s náladami smutku a zklamání po návratu do vlasti

Verše rodinné a jiné
básník nachází nový a hluboký vztah k rodné zemi
sní o rodině, vyjadřuje pocit sounáležitosti s osudem národa v době války

Měsíce
nejdokonalejší básníkova sbírka,obsahuje 12 krátkých básní
popisuje přírodní dění v jednotlivých měsících v průběhu roku

Hlas ticha
verše odrážejí válečná období
básník odmítá válku jako způsob řešení rozporů

Stoletý kalendář
projevuje se jistá vyrovnanost, sklon k harmonii
verše jsou zaměřeny na oblast intimních vztahů ve společnosti

Básně
závěrečné dílo
básník do tohoto díla zahrnul své nejlepší básně

Rostlo stranou
malá sbírka veršů vydaných posmrtně

Fráňa Šrámek (1877- 1952)
český básník mládí, dramatik, prozaik a novinář
blízký skupině anarchistických buřičů
narodil se v Sobotce v Krkonoších (na jeho počest slavnost Lidová Sobotka)
rodiče se často stěhovali
nejvíce ho ovlivnil Písek, zde také studoval gymnázium (nebyly koleje ani internáty, žily v rodinách)
maturoval v Roudnici nad Labem
choval nenávist k vojenství (bouřil se proti odvodu na vojnu)
za války ale musel působit v několika frontách a po jejím skončení nepatřil k žádné skupině
po válce žil samotářky v Praze a rodné Sobotce
Dílo
a) poezie
Modrý a rudý, Života bído, přec tě mám rád
básník zde vystupuje jako antimilitarista a protispolečenský vzbouřenec odmítající bojovat proti těm, kteří mu nikdy neublížili
v básni Modrý a rudý, modrá znamená barvu barva rakousko-uherských uniforem a barva rudá skupinu anarchistických buřičů
zachycuje zde také zážitky s vojenských cvičení

Splav
báseň, která vyjadřuje jeho touhou, aby skončila válka

Síla života
příběh tuláků, kteří pohrdají společností
vyzdvihuje erotiku a symbolismus

Rány, růže
antimilitaristické téma
verše z doby konce 1. republiky a okupace
odpor k fašismu
byla vydána po druhé světové válce

Básně a Nové Básně
básně, které vyjadřují k lásku k rodnému městečku

Ještě zní
báseň, která vyjadřuje jeho odpor k válce, vznikla kritika „Ještě zní ale už nezpívá“

b) próza
Prvních jedenadvacet
pěti dílný román
námětem je život buřičů, ztroskotanců, společensky ponížených ale citlivých lidí

Stříbrný vítr
dospívající Jan Ratkin, omezovaný rodinným prostředím maloměsta, školou i rodinou, rozbíjí skutečná i domnělá pouta zabraňující rozletu mladého člověka. Konflikty tak lze překonat pouze díky hlasu „stříbrného větru“, který je symbolem věčného mládí a naděje
román, která vyjadřuje protest proti všemu co omezuje volný životní rozlet (anarchistické názory)

Tělo
erotický román
ukazuje osud hridinky, jejíž citový a manželský život se hroutí pod nárazem války

Žasnoucí voják
zachycení tragédie vojáků, kteří padli v nesmyslné válce

c) drama
Léto
oslava mládí a lásky Jeníka Skalníka a Stázky, zachycená v kontrastu s tehdy platnými konvencemi

Měsíc nad řekou
divadelní hra na námět studentského sjezdu absolventů gymnázia v Písku

Křižovatka
příběh o muži, který je doveden láskou k sebevraždě

Hagenbech
odpor proti válce a vychytralým politikům

Petr Bezruč (1867 – 1958)
vlastním jménem Václav Vašek, jméno Bezruč si dal proto, že se cítil jako bezruký, když nemohl pomoci Slezským havířům v jejich těžké situaci
český básník, dramatik a prozaik
narodil se v Opavě jako syn profesora Antonína Vaška, který zpochybnil pravost rukopisů, za což byl uštván k smrti
v mládí onemocněl Tuberkulozóu, unikl jen o vlásek smrti
studoval v Brně gymnázium, potom odešel do Prahy na práva, která ale nedokončil
stal se poštovním úředníkem v Brně, které mělo pro něho největší význam, strávil tady 60 let života
za první světové války zatčen pro podezření z velezrady
po roce 1928 odešel do výslužby a žil převážně v Kostelci na Hané

Dílo:
Slezské písně
začal je vydávat po jednotlivých básních v době své nemoci
posílal je do časopisu Čas redaktoru Janu Herbenovi, ale básně „Škaredý zjev“ a „Palackého den“ byly pro své velké vlastenectví cenzurovány
je to jeho jediná básnická sbírka kterou naspal v roce 1903
Vystupuje tady postava lidového barda (pěvce) do kterého se básník stylizuje
vyjadřuje protest proti národnostnímu a sociálnímu útlaku slezského lidu, obžalovává cizí uhlobarony,hlavně představitele rakousko-uherského dvora (Markíze Gera)

Nejznámější básně:
Maryčka Magdónova
příběh chudé rodiny, kde otec byl alkoholik a jednou když se vracel z hospody se zab
rodinu se začala starat nejstarší dcera, která aby zachránila svou rodinu šla krást na panský dvůr dřevo, byla ale chycena
jelikož to v té době byla velká potupa radši spáchala sebevraždu

Kantor Holfar
příběh učitele, který nechtěl dodržovat zákony

Úryvek z básně Ostrava:
Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem.
stor oků kopal jsem uhlí,
za sto let v rameni bez masém,
svaly mě v železo ztuhly.

Stužkonoska modrá
vzpomínka na mládí, kritika poměrů v 1. republice

Přátelům a nepřátelům
toto dílo vyšlo až po básníkově smrti
obsahuje milostnou lyriku a reflexivní verše o smyslu života

František Xaver Šalda (1867 – 1937)
český básník, prozaik, největší literární kritik 19. století, jeden ze zakladatelů manifestu české moderny
narodil se v Liberci
studoval gymnázium a práva, obojí v Praze, práva nedokončil
stal se nezávislým spisovatel a později profesorem světových literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity
byl členem redakce Ottova náučného slovníku, do něhož zapsal mnoho hesel, zvláště o francouzské literatuře.
na rozhraní století jej postihla vážná choroba (porucha pohybového ústrojí), která ho učinila zajatcem vlastní pracovny
se svými generačními druhy velmi silně cítil odpor k starší generaci, zejména proti lumírovcům

Dílo:
Sintetism v novém umění
zdůrazňuje pasivní popis vnější skutečnosti

Boje o zítřek
básník uvažuje o smyslu umění v životě

Duše a dílo
zde jsou zachyceny medailony českých a světových autorů, zdůrazňuje individualitu a nezávislost uměleckého myšlení
vzniká nový umělecký žánr – Kritická esej o umění (menší literární útvar, který pojednává duchaplně a zajímavě o otázkách filozofických a uměleckých

O nejmladší české poezii
vyslavuje tady pochopení pro mladé talentované autory (Wolker)

Šaldův zápisník
časopis s vlastními kritickými a beletristickými příspěvky
náročné požadavky na uměleckou hodnotu díla

Jiří Karásek ze Lvovic
básník, prozaik, divadelní kritik
vystudoval gymnázium
přítel Hlaváčka, chodili spolu do hospody
psal eseje
Dílo:
Zazděná okna
vyjádření smutku a únavy ze života
hnusí se mu obyčejný život
psal i o sexu

Román gotické duše
dekadentní román, který dopadl velmi špatně
psal ho formou sonetu