Stanislav Kostka Neumann (1875 – 1947)

– prochází všemi literárními proudy
– básník, prozaik, publicista,, překladatel, novinář, později spisovatel
– pochází z rodiny pražského advokáta, poslance – vila na Olšanech, vychováván svými tetami, ta vila = centrum Neumanovi lit. skupiny
– zabývá se politikou – vězněn
– vydává časopis Nový kult – anarchistický časopis
– žil ve Vídní, Praze, Poděbradech
– bojoval v 1.SV. – vrátil se, 2.SV. prožil mimo Prahu

– symbolismus
• Apostrofy hrdé a vášnivé – sbírka

– touží po životní harmonii – invidualismus, ale zároveň věří v masu lidí – kolísá
• Sen o zástupu zoufajících – sbírka

– další sbírky o přírodě, milostné
• Kniha lesů, vod a strání – sbírka o přírodě
• S městem za zády – fejetony

– další období si všímá moderní civilizace – technické vývoje
• Nové zpěvy – sbírka
• Rudé zpěvy – sbírka je to politicky orientováno

– odráží společnost před 2.SV.
• Srdce a mračna
• Sonáta horizontálního života

– sbírky po 2.SV.
• Bezedný rok
• Zamořená léta – sbírka, píše za okupaci, odkazuje na lidovou tradici, obrací se k běžnému člověku, obrací se na jistotu života
= snaží se těmito sbírky čtenáře povzbudit, burcovat k odvaze, aby měli pevný charakter
= verše jsou hutné, kratší básnické vyjadřování

– ovlivnil autory a zasloužil se o rozkvět proletářské poezie.
• Vstupní modlitba – báseň, píše o zemi a o lidech, kteří na ni žijí

básnička k naučení od Bezruče ze sbírky Slezské písně

SLEZSKÉ LESY

Jste tak jak já, slezské lesy, mé lesy.
Smutek se na kmen a koruny věsí,
hledíte teskno a hledíte přísně,
jak moje myšlenky, jak moje písně.
Padá z vás jehličí v noci a v mlze,
porobeného to národa slze.
Padáte sekerou na rozkaz z Vídně,
hynete pomalu, hynete klidně.
Mlčíte, hynete smrkové moře,
bez konce, bez konce, slezské vy hoře.