Světový realismus a naturalismus

Životní a umělecký přístup, realita jako objekt umění, Do popředí se dostává díky krizi romantismu – autoři již nechtějí hledat pouze ideál, ale i poznat vztahy ve společnosti. Staví se k životu jako k procesu – VÝVOJ, nic není dáno, vše se vyvíjí, V 19. stol. nárůst zájmu o teorii real.Počátky real. kolem 1830 v Anglii a Francii spojeno s rozmachem přírodních a technických věd – využití v průmyslu, spolehlivost exaktních věd a důvěra v ně a obecně ve smyslové poznání, snaha zachytit skutečnost (proplétání života jedince a společnosti – zájem o člověka – humanismus ) duševní a citový rozvoj člověka, sociální, národní, civilizační a jiné problémy. Snaha otevřít všem.Realismus typizuje postavy a snaží se zachytit obecné zákonitosti. Odraz realismu můžeme vidět u Homéra, Canterburských povídek, pikareskní román, Shakespeare, osvícenství. Realismus se doplňuje a záreveň odporuje s romantismem (Stendhal, Puškin, Havlíček, Němcová ). Duševní život je výslednicí výchovy a prostředí.
Někdy nazýváme real. kritickým realismem. Autoři reagují na problémy, zabývají se dříve tabuizovanými věcmi ( Zola-Dreyfussova aféra, TGM-Rukopisy), užívá se věcný jazyk, realismus zasáhl všechny evropské kultury, autor není účasten- objektivní, snaha o analýzu skutečnosti, nové výrazové prostředky (archaismy, slang, vulgarismy), hrdina je průměrný člověk nebo skupina, vyskytuje se v určitém životním prostředí(dělník, inteletuál), časově ze současnosti, hlavní žánry : román a drama
druhy : a) venkovský
b) měštanský a buržoazie
c) historický