BAROKO KLASICISMUS

ŠPANĚLSKO
Pedro Calderón de la Barca (17.st.) – dramatik období zlatého věku španělské literatury, zpracovává podobné látka jako Lope de Vega, píše náboženská dramata a tragedie cti, Lékař své cti – žárlivý manžel dává lékařem zavraždit svou ženu, aby ji potrestal za podezření z nevěry, Nejnestvůrnější žárlivost – muž zabíjí svou ženu, aby se po jeho smrti nestala manželkou jiného, Soudce Zalamejský – drama msty za porušenou čest, hra, venkovský rychtář Crespo, jehož dceru svedl kapitán královského vojska, nesmí se pomstít svůdci, protože je zvoleným soudcem, žádá kapitána, aby se s dívkou oženil, a když kapitán odmítne, Crespo ho odsoudí k smrti a dá popravit dříve, než získá králův souhlas, soud, který vykoná nešlechtic na královském důstojníkovi, stává se tak odsudkem feudální zvůle, nakonec i král potvrzuje Crespův rozsudek.
KLASICISMUS
FRANCIE
Pierre Corneille (1606-1684) – tragédie – CID – obrovský jevištní úspěch, tragédie, rozpor mezi rozumem a citem (pomsta x láska), otec urazí Rodrigova otce, ten ho v souboji zabije, Xiména v zájmu rodové cti žádá Rodrigovu hlavu, vyzná se však ze své lásky k němu, po roce oplakávání otce a Rodrigova boje za Španělsko král rozhodne o svatbě
Jean Racine (1639-1699) – tragédie – Faidra – čerpá z Euripida, žena athénského krále Thesea potlačuje dlouho lásku k nevlastnímu synovi Hyppolytovi, projeví mu svůj cit v době, kdy se domnívá, že král v cizině zemřel, ale Hyppolyt zůstane chladný a odmítavý, Faidra chce podnítit jeho ctižádost a navrhuje mu, že se spolu podělí o trůn, král Theseus se však vrací a ušlechtilého Hippolyta obžalovává Faidřina chůva z pokusu o zneuctění nevlastní matky, král vyžene syna ze země a vyzývá bohy, aby potrestali zločin, králova žádost se brzy vyplní, Faidra vypije jed a před smrtí se doznává Theseovi, že jej oklamala
Moliére (1622-1673) – vl. jménem Jean-Baptiste Poquelin, klasik světové komedie, působil u hereckých kočovných společností jako herec, režisér a spisovatel frašek a komedií, stal se ředitelem královského divadla v Paříži, ve svých hrách předváděl Moliére soudobou pestrou mravní problematiku, komedie – Tartuffe – hra odhaloval pokrytectví a svatouškovství, titulní postavou mířila proti církvi, Tartuffe si získal důvěru měšťana Orgona, ovládá ho a nabývá vlivu nad jeho rodinou, usiluje o jeho ženu, má si vzít jeho dceru a členové rodiny se marně pokoušejí překazit tyto záměry, Orgon zcela podléhá Tartuffovi, dokonce mu připíše i svůj majetek a jen králův zásah zabrání úplnému zničení rodiny, komedie – Lakomec – inspirace Plautovou Komedií o hrnci, titulní postavou je lichvář Harpagon, ochotný pro peníze obětovat všechno, ztráta pokladnice znamená pro něho životní tragédii, poloviční šílenství a nenávist k celému lidstvu, komedie – Škola žen, Misantrop, Měšťák šlechticem, Zdravý nemocný, Don Juan