Ruchovci a Lumírovci

V 70. a 80.letech 19.století se literatura diferencuje na dva směry s rozdílným zaměřením.

Ruchovci- skupina, která vzniká kolem almanachu Ruch (vyšel r.1868 u příležitosti položení základního kamene ND, byl redigovám J.V.Sládkem). Jsou označováni jako škola národní.
• návrat k vlastenectví
• aktuální národní a sociální problémy
• osvobození české literatury od cizích vlivů
• myšlenka slovanské vzájemnosti (Rusko, Slovensko)
• historie
• téma venkova – ideál dobrého a mravního
• dominantní postavení poezie
Předstvitelé: Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Josef Holeček
Josef Václav Sládek, Václav Beneš Třebízský, Alois Jirásek (tito později přešli k Lumírovcům)

SVATOPLUK ČECH (1846-1908)
Ostředek u Benešova, vlastenecká rodina, vystudoval gymnázium a práva, redaktor čsp.Květy a věnoval se výhradně literatuře, především epický básník, ale i humoristická a satirická próza
1. literatura s husitskou tématikou
• Adamité (veršovaná epopej, dobová problematika v historických konturách)
• Husita na Baltu (báseň, šíření husitských myšlenek)
• Žižka
2. byronská povídka (radikalismus, doba velké francouzské revoluce, etické zdůvodnění revoluce)
• Evropa (epická báseň, alegorie, upozorňuje na nebezpečí anarchie)
• Slavie (alegorie o sporech mezi Slovany)
3. venkovská tématika
• Ve stínu lípy (idylický soubor veselých i vážných příběhů)
• Zpěvník Jana Buriana, Václav Živsa
4. satira
• Hanuman (=opičí král, opičí království, varování před napodobováním Evropyútok na Májovce)
• Pravda, Petrklíče, Šotek