GENERACE ALMANACHU NA ROK 1914
– zaměřeni proti dekadenci a symbolismu, netransformovaná skutečnost
– narozeni v 90. letech, formovali českou prózu 20. a 30. let
– sborník: spisovatelé starší generace (Neumann), básníci (Otokar Theer, Fisher), pragmatická generace (Čapkovi – iniciátoři)
– ilustrován kubistickými ilustracemi
– fenomén politicky nezávislých Lidových novin: jediný deník, který není majetkem žádné politické strany → obrovský náklad (100 tis. denně)
– Eduard Bass, Jaromír John, Čapkové, Karel Poláček, Jan Drda, Ferdinand Peroutka
– zájem o obyčejného člověka
– Karel Čapek (1890-1938): *v Podkrkonoší, FF UK, 1921 bři do LN: pozornost obyčejnému člověku, pragmatismus, fejetony a sloupky, cestopisné listy, utopické romány:
Továrna na Absolutno (1922): lidé se upínají na metafyzično → světová válka, přežije jen 13 mužů, seberou se a jdou na pivo; nepříznivá kritika
Krakatit (1924)
– povídky: Povídky z jedné a z druhé kapsy (1929): kriminální
– Karel Poláček (1892-1944): židovský původ (částečně sebe a judaismus ironizuje), ekonomie, úředník, vyhozen po uveřejnění povídky Kolotoč (o byrokracii) → rozhodl se plně věnovat literatuře
Povídky pana Kočkodana (1922): humorné povídky, psychologizace, paradoxy, střední stav (úředníci, učitelé)
