Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910):

šlechtic, problematické mládí (smrt rodičů, vojna), nevydařené manželství → duševní proměna: odmítá stát, církev a soukromé vlastnictví, přijal mužický způsob života a myšlení stává se filosofem → TOLSTOJOVSTVÍ (láska k bližnímu, trpné neprotivení se zlu násilím – částečně navazoval na myšlenky Chelčického)
– vystudoval fakultu orientálních jazyků a práva
– menší prózy: Příběh koně, Smrt Ivana Iljče: zmařený lidský život nešťastným manželstvím a kariérismem, většina textu – umírání, na konci pochopení, usmíření; kritika společnosti – vždy řešení v duchovní poloze
– romány: Anna Karenina (1875-8): 2 milostné příběhy – zhoubná láska manželky vysokého úředníka k důstojníkovi, která ji nakonec dožene k sebevraždě, a šťastná láska manželů Levinových uprostřed přírody a práce v ní
Vojna a mír (1865-9): kronika napoleonské války (1805-20), fakta ustupují literatuře, „román řeka“ – obsahuje další žánry skryté uvnitř, ústy vojáka Karatajeva tlumočí Tolstoj své názory na svět – ‚ideál člověka z lidu‘
– Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821-1881): otec lékařem v chudinské čtvrti v Moskvě → depresivní prostředí, patřil k petraševcům – 1849 celá skupina zatčena a odsouzena k smrti za vlastizradu, v den popravy rozsudek změněn na 10tileté vyhnanství na Sibiři → 6 let ve společnosti nejhorších kriminálníků