Svatopluk Čech
(1846 – 1908). Narodil se v Ostředku u Benešova. Otec byl správce místního statku. Byl velice vzdělaný i ve světové literatuře a svého syna také vzdělával. Čech vystudoval gymnázium, práva (dostudoval), pracoval jako právnický konzifient a stal se spisovatelem z povolání. Podnikl pár cest. Cesta na Kavkaz, Chorvatska a Dánska. Většinu života prožil v Praze. Věnuje se otázce husitské.
Dílo:
– Husita na Baltu – (obdiv husitského hnutí)
– Bouře – (romantická mořská fantazie s námětem husitství)
– Adamité – (Žižka se vyrovnal se sektou v husitském hnutí)
– Čerkes – (zúročil cesty na Kavkaz – epos, inspirovaná četba Puškina)
– Žižka – (oslavuje husitské vojevůdce)
– Evropa – (Evropa je loď. Byla ovlivněna pařížskou komunou – revolucionáři vedeni Rollandem a umírnění vedeni Gastonem. Mezi nimi je spor. Zvítězí umírnění. Rolland vyhodí loď do povětří)
– Slavie – (představitel je Rus. Vzpoura na lodi je potlačena)
– Václav z Michalovic – (je syn jednoho z českých pánů. Vychovali ho jezuité. S jezuity se rozchází)
– Dagmar – (dcera Přemysla Otakara II. Provdána do Dánska)
– Ve stínu lípy – (vesnice selského lidu)
– Lešetínský kovář – (příběh o kapitalismu ve vesnici. Lidé se bouří. Vliv němců na české vesnici)
