Odborný styl

– styl odborných publikací, časopisů, učebnic
– cíl – poučit
– slohový postup popisný, výkladový, úvahový
– požadavek – věcná správnost, úplnost, přesnost a jednoznačnost vyjádření, přehlednost

Slovní zásoba odborného stylu
– odborné názvy – termíny
1) jednoslovná pojmenování
a) speciální (v užším slova smyslu) – jen v odborných projevech, v jednom oboru v jediném významu (vodík, katalyzátor)
b) v tzv. ustáleném významu – i mimo odborný styl, v různých oborech vždy ustálený význam (spojka, náprava)
2) víceslovná pojmenování (terminologická sousloví)
spojení substantiva se shodným přívlastkem (chemická reakce, prvosenka jarní)
3) a) shrnující názvy (dopravní prostředky, psací potřeby)
b) diferencující výrazy
vražda (úmyslná) – zabití – neúmyslné

Syntax odborného stylu
– stavba věty jednoduché – hutnost, sevřenost – jmenné konstrukce, podstatná jména slovesná, přídavná jména slovesná, druhotné předložky
– důraz na těsná spojení
– pořádek slov ve větě (jádro výpovědi na konci oznamovací věty)
– souvětí – složitost, závislosti vyšších stupňů; podřazenost, propracovanost; využití závorek, poznámky v textu pod čarou nebo za textem
– explicitnost vyjadřování významových vztahů (pozor na nepravé vztažné věty)
– grafické znázorňování – typy, velikost písma, barvy, prokládání atd.
– citace + bibliografické údaje